O lidech, kteří touží být soběstačnými. O lidech mezi námi.
Autor: Zuzana Dostálová
Rok: 2020
Počet stran: 272
Nakladatelství: Paseka
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil – odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá to, že jí není dobře. Štěpán si proto přeje hlavně jednu věc – co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. Zuzana Dostálová napsala román o dospívání a dospělosti, o samotě a samostatnosti. Hrdinův život sleduje v rozmezí několika let a vyprávění nenechává jen na něm.
POSTAVY:
Štěpán - jako syn rozvedených rodičů to nemá úplně jednoduché, dospívá a prožívá své první lásky a strasti a ze všeho nejvíc si přeje být soběstačný
Elen - maminka Štěpána, stále smutní za smrtí její holčičky Elišky
Hugo - otec Štěpána, žije s přítelkyní Janou, kvůli ní změnil svůj životní styl, na syna nemá moc čas
OBÁLKA:
Na obálce je hlavním motivem želva, která má v příběhu svou důležitou úlohu. Je to jediný skutečný společník Štěpána. Jeho bezpečný přístav.
MOJE HODNOCENÍ:
Od Zuzany Dostálové jsem před lety četla její knihu Johana, kterou psala s dalšími dvěma autorkami. Kniha mě tehdy příliš neoslovila. Ovšem po přečtení anotace Soběstačného jsem si nemohla pomoct a knihu jsem si musela přečíst.
Soběstačnost. Neplnoletý chlapec, který se chce umět o sebe postarat. Změnit svůj život a pomáhat těm, co si to zaslouží. Žena, která ve svém životě přišla už o hodně, je nemocná a její jediná touha je neopustit syna. A nebo starý muž, který už prožil dlouhý život a ví, že pokud to nezvládne, nedokáže se postarat o svého vnuka. Ti všichni touží jen po jednom, být soběstačnými.
Tohle byla opravdu výborná kniha. Dokázala ukázat lidi v jejich nečernobílé podstatě, reálnosti. Hlavní hrdina je zde chlapec Štěpán, který je tak hodný a laskavý, že kdybych mohla, moc ráda bych mu pomohla. Jeho osud není lehký. Nejprve si prošel tragickým úmrtím mladší sestřičky, následným rozvodem a neustálými existenčními problémy. Jeho další osudy jsou stále krušné a těžké. Přesto to nevzdává a jde dál, za což má mou obrovskou úctu. Na začátku knihy je mu pouze jedenáct let, ale v průběhu let se dostává do puberty.
Kniha je vyprávěna ze dvou úhlů pohledů, z pohledu Štěpána a jeho maminky Elen. Dějem se odehrává v současné Praze a ukazuje pravdu o lidech mezi námi. Maminka, otec, dědeček a Štěpán, to jsou hlavní hrdinové této knihy, která mě opravdu dostala. Nejen, že jsem knihu nedokázala odložit, s příběhem jsem žila při čtení i po něm. Zajímalo by mě, jak to bylo dál. Jedná se bezesporu o jednu z nejsmutnějších knih rodinného dramatu, kterou jsem četla.
Velmi zajímavé na knize je také to, kde vzala autorka inspiraci. Jednou jela tramvají a její čtyřiceti minutová cesta byla provázena rozhovorem otce a syna, předobrazem Štěpána a jeho táty. Zuzana vystoupila z tramvaje a věděla, že o nich musí napsat.
Ze Soběstačného mě velmi bolelo srdce. Příběh mě natolik pohltil, že jsem knihu nedokázala odložit. Po přečtení této knihy budete uvažovat nad brbláním prodavačky u kasy a snad vezmete děti raději než do Ikey, ven. Rozhodně jedna z nejlepších knih letošního roku!
Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Pasece. Soběstačného zakoupíte u nich na eshopu se slevou!
Žádné komentáře