Dlouho očekávané pokračování Tatéra z Osvětimi je zde! Příběh Cecilie Kleinové by neměl být zapomenut
Autor: Heather Morris
Orig. název: Cilka´s journey
Rok: 2019, v ČR: 2019
Počet stran: 336
Nakladatelství: CPress
Překlad: Vladimír Fuksa
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi
POSTAVY:
Cilka - v šestnácti letech přijela do koncentračního tábora, kde si ji vyhlídli velitelé, stala se blokovou vedoucí
Josja - ruská dívka, spřátelí se s Cilkou a společně se snaží zvládnout situaci v táboře
Jelena - lékařka, která se dobrovolně rozhodla pracovat v táboře, velmi si oblíbí Cilku, vidí v ní potenciál
Josja - ruská dívka, spřátelí se s Cilkou a společně se snaží zvládnout situaci v táboře
Jelena - lékařka, která se dobrovolně rozhodla pracovat v táboře, velmi si oblíbí Cilku, vidí v ní potenciál
OBÁLKA:
Tatér i Cilka dostali podobné kabátky se kterými vám budou pěkně ladit v knihovně. Líbí se mi, že obě mají podobné prvky. Zároveň je již z obálky patrné, o čem bude kniha vyprávět.
„Poslouchej mě, Josjo. Jestli si tě některý vybere, jdi s ním.“
„Proč? A co bude chtít?“
„Jen tvoje tělo.“
Chtěla Josje vysvětlit, že ten muž bude moci získat pouze její tělo, jinak nic. Její mysl, její srdce, její duši nikdy neovládne.
MOJE HODNOCENÍ:
Před více než rokem jsem si přečetla Tatéra z Osvětimi, který ve mě rezonoval i několik měsíců po dočtení. Síla tohoto pravdivého příběhu mě neustále provázela a já knihu zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem v roce 2018 četla. I dnes vám stále Tatéra z Osvětimi mohu ze srdce doporučit. Navíc jsem po dočtení autorku osobně potkala, což umocnilo zážitek z knihy. A právě tehdy nám Heather přiznala, že se pustila do dalšího silného příběhu, který dnes můžeme držet v rukou.
Cilčina cesta vypráví příběh jedné z postav Tatéra z Osvětimi. Není asi nutné mít před čtením Cilky přečteného Tatéra, ale rozhodně je to lepší. Celý příběh se odehrává ve škále několika let po událostech z Osvětimi, ale i tak se Cilka vrací ve vzpomínkách na dobu svého dětství a vypráví nám také okamžiky, které v koncentračním táboře prožila. Tyto retrospektivní momenty prohlubují pohled do dívčiny duše.
Cilku si pamatujeme jako kamarádku Gity z první knihy. Cilka byla také židovka, ale měla to štěstí nebo tu smůlu, že si ji pro její krásu vybrali velitelé jako svou sexuální hračku. Cilka se bála o svůj život, tak se jim odevzdala a jelikož nekladla odpor, měla možnost získat jisté výhody. Nemohla sice ochránit jiné ženy, ale mohla jim donášet více jídla, shánět léky a jakkoliv mohla, tak jim pomohla. Bohužel ne všichni to dokázali pochopit. Cilka za to, že se nechala znásilňovat byla obviněna, že kolaborovala s nepřítelem, za což ji čekal trest - 15 let v pracovním táboře ve Vorkutě, daleko za polárním kruhem.
Cilka brzy poznává, že život v Osvětimi a ve Vorkutě není příliš rozdílný. Na obou místech byli šílené podmínky pro žití, málo jídla a znásilňování se nevyhnula ani zde. Kruté podmínky si brzy vybírají svou daň. Cilka obývala dům společně s několika dalšími ženami, které byly z různých důvodů také uvězněny. Cilka byla zprvu jedna z mála židovek na tomto místě, ovšem s ostatními o hrůzách, které prožila nijak nemluvila. Přesto si na tomto místě našla několik přátel.
Cilka uměla několik jazyků, i díky tomu se dostala k práci v administrativní budově a později do nemocnice, kde skvěle zúročila svou touhu pomáhat jiným. Pracovala na infekčním oddělení, porodním ale také na příjmu.
Najít bližší informace o Cecilii Kleinové zvané Cilce není jednoduché. Ona ani její nejbližší již nežijí, takže Heather musela její příběh postavit na informacích, které o ní dostala od Lala Sokolova. Na základě těchto informací se pustila do rozsáhlého průzkumu a tak složila díly skládačky do sebe. Byla by velká škoda, kdyby Cilčina cesta byla zapomenuta. Ti, kteří byli zklamaní z konce knihy Tatéra z Osvětimi by rozhodně neměli minout tento příběh. Ne všichni hrdinové se dočkali svého šťastného konce.
Cecilia Cilka Kleinová byla velmi silná žena, která v šestnácti letech přišla do koncentračního tábora a přežila. Přežila také těžké časy v pracovním táboře. Kolem ní zemřeli desítky lidí, které nemohla zachránit. Ovšem i spoustě lidem pomohla. Nejen v Osvětimi, ale také v nemocnici.
Příběh Cilky má pevné pravdivé základy ale fasádu má smyšlenou. I přesto si mě příběh získal. Příběh Lalea a Gity byl první, proto bude mít v mém srdci hlubší místo, ale Cilka jim kráčí bok po boku.
V závěru knihy nechybí ani skutečné informace o hrdinech a zároveň podotknutí o tom, které části nebo osoby v ději jsou smyšlené. Právě po dočtení této části mě příběh o to více nadchnul. Heather je mimořádná autorka, jejíž text jsem hltala a nemohla se odtrhnout. Surovost a krutost nebyla pouze v koncentračních táborech, proto oceňuji, že se autorka pustila do tohoto pro mě neznámého příběhu.
Před více než rokem jsem si přečetla Tatéra z Osvětimi, který ve mě rezonoval i několik měsíců po dočtení. Síla tohoto pravdivého příběhu mě neustále provázela a já knihu zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem v roce 2018 četla. I dnes vám stále Tatéra z Osvětimi mohu ze srdce doporučit. Navíc jsem po dočtení autorku osobně potkala, což umocnilo zážitek z knihy. A právě tehdy nám Heather přiznala, že se pustila do dalšího silného příběhu, který dnes můžeme držet v rukou.
Cilčina cesta vypráví příběh jedné z postav Tatéra z Osvětimi. Není asi nutné mít před čtením Cilky přečteného Tatéra, ale rozhodně je to lepší. Celý příběh se odehrává ve škále několika let po událostech z Osvětimi, ale i tak se Cilka vrací ve vzpomínkách na dobu svého dětství a vypráví nám také okamžiky, které v koncentračním táboře prožila. Tyto retrospektivní momenty prohlubují pohled do dívčiny duše.
"Víte, na jak dlouho mě odsoudili? Na patnáct let. Patnáct let! Připadá vám to málo? A pak, potom - už si ani nepamatuju, jak život venku vypadá."
Cilku si pamatujeme jako kamarádku Gity z první knihy. Cilka byla také židovka, ale měla to štěstí nebo tu smůlu, že si ji pro její krásu vybrali velitelé jako svou sexuální hračku. Cilka se bála o svůj život, tak se jim odevzdala a jelikož nekladla odpor, měla možnost získat jisté výhody. Nemohla sice ochránit jiné ženy, ale mohla jim donášet více jídla, shánět léky a jakkoliv mohla, tak jim pomohla. Bohužel ne všichni to dokázali pochopit. Cilka za to, že se nechala znásilňovat byla obviněna, že kolaborovala s nepřítelem, za což ji čekal trest - 15 let v pracovním táboře ve Vorkutě, daleko za polárním kruhem.
Cilka brzy poznává, že život v Osvětimi a ve Vorkutě není příliš rozdílný. Na obou místech byli šílené podmínky pro žití, málo jídla a znásilňování se nevyhnula ani zde. Kruté podmínky si brzy vybírají svou daň. Cilka obývala dům společně s několika dalšími ženami, které byly z různých důvodů také uvězněny. Cilka byla zprvu jedna z mála židovek na tomto místě, ovšem s ostatními o hrůzách, které prožila nijak nemluvila. Přesto si na tomto místě našla několik přátel.
Cilka uměla několik jazyků, i díky tomu se dostala k práci v administrativní budově a později do nemocnice, kde skvěle zúročila svou touhu pomáhat jiným. Pracovala na infekčním oddělení, porodním ale také na příjmu.
Najít bližší informace o Cecilii Kleinové zvané Cilce není jednoduché. Ona ani její nejbližší již nežijí, takže Heather musela její příběh postavit na informacích, které o ní dostala od Lala Sokolova. Na základě těchto informací se pustila do rozsáhlého průzkumu a tak složila díly skládačky do sebe. Byla by velká škoda, kdyby Cilčina cesta byla zapomenuta. Ti, kteří byli zklamaní z konce knihy Tatéra z Osvětimi by rozhodně neměli minout tento příběh. Ne všichni hrdinové se dočkali svého šťastného konce.
Jsem prokletá. Všichni kolem mě umírají nebo mizí. Být blízko mě je nebezpečné.
Cecilia Cilka Kleinová byla velmi silná žena, která v šestnácti letech přišla do koncentračního tábora a přežila. Přežila také těžké časy v pracovním táboře. Kolem ní zemřeli desítky lidí, které nemohla zachránit. Ovšem i spoustě lidem pomohla. Nejen v Osvětimi, ale také v nemocnici.
Příběh Cilky má pevné pravdivé základy ale fasádu má smyšlenou. I přesto si mě příběh získal. Příběh Lalea a Gity byl první, proto bude mít v mém srdci hlubší místo, ale Cilka jim kráčí bok po boku.
V závěru knihy nechybí ani skutečné informace o hrdinech a zároveň podotknutí o tom, které části nebo osoby v ději jsou smyšlené. Právě po dočtení této části mě příběh o to více nadchnul. Heather je mimořádná autorka, jejíž text jsem hltala a nemohla se odtrhnout. Surovost a krutost nebyla pouze v koncentračních táborech, proto oceňuji, že se autorka pustila do tohoto pro mě neznámého příběhu.
„Neumírej, musíš žít. Musíme žít. Slyšíš mě? Rozumíš tomu?“
„Ne, nerozumím. Nic jsem neudělala. Nepatřím sem.“
„Většina z nás sem nepatří, ale jsme tu.
Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Míše a Albatrosmedia. Cilčinu cestu zakoupíte na eshopu se slevou!
Velmi pěkně napsaná recenze!
OdpovědětVymazatJá se teď chystám na Tátera a jsem velmi zvědavá, jaké to bude. Tvoji recenzi jsem samozřejmě četla, takže se těším ještě více.
Jen by mě zajímal tvůj názor na jednu otázku. Na blogu- nechci jmenovat - se probíralo, že je kniha z velké části vymyšlená a neopírá se o skutečná fakta. Ať to tak je či není, ovlivnilo by to nějak tvé hodnocení?
Děkuji moc a omlouvám se za pozdní reakci, ale marodila jsem. Tatér i Cilka jsou velmi silné knihy.
VymazatK tvé otázce, hovoříš zde k Cilce? Ta totiž není zcela podle skutečných událostí. Je to jádro pravdy v obalu smyšlenek. Bohužel autorka čerpala informace od Lalea a později ze všech možných dostupných informací, ale o Cilce toho bohužel není možné tolik zjistit.
Tato kniha se mi velmi líbila bez rozdílu toho, zda se jedná o skutečnou událost nebo ne. Samozřejmě, že pokud si člověk přečte, že je příběh založen na pravdě, pak to v člověku vyvolá ještě větší pocit prázdnoty a zoufalosti. Ale nijak to neovlivňuje finální hodnocení :-)
Tatér z Osvětimi se mi také hodně “líbil”, jestli to tak lze říct. Cilka mě také hodně zaujala. Člověk si nedokáže představit, co za hrůzu to muselo být...
OdpovědětVymazatPřesně, jak říkáš, můžeme být rádi, že jsme byli těchto hrozných zážitků ušetřeni. Bolest a zoufalství, kterým si ti lidé prošli, se nedá slovy vyjádřit. Nejsmutnější na tom je, že lidé trpěli při válce ale spousta z nich i poté. :-( Byla to nešťastná doba :-(
VymazatCilku si určitě, pokud budeš mít příležitost, tak přečti. Její osudy stojí za povšimnutí :-)