Recenze - Žena v bílém kimonu - Knižní přístaviště

Příběh japonské dívky, která chtěla být šťastná

Autor: Ana Johns

Orig. název: The Woman in the White Kimono

Rok: 2019, v ČR: 2020

Počet stran: 400

Nakladatelství: Leda

Překlad: Věra Klásková

Moje hodnocení: ✶✶✶✶/a půl

Žít a milovat je štěstí,

žít pouze pro lásku je bláhovost.

Rok 1957, Japonsko: Sedmnáctiletou Naoko čeká sjednané manželství, které její rodině zajistí dobré postavení v tradiční japonské společnosti. Jenže Naoko se zamilovala do amerického námořníka a stačí jeden krok, aby svou rodinu odsoudila k hanbě a společenskému pádu – je těhotná. S důsledky se budou muset vypořádat až následující generace…

Dnešek, Spojené státy: Po smrti milovaného otce objeví Tori dopis se šokujícím sdělením, které ji přiměje k rozhodnutí: udělá všechno, aby odhalila tajemství, jež obklopuje otcův život. Napínavé pátrání ji po několika překvapeních zavede až do odlehlé vesnice na japonském pobřeží, a Tori dochází k poznání – jestliže chce připravit usmíření, musí zahnat démony minulosti.

Příběh vyrůstá z drsného, málo známého období před několika desítkami let a inspirovaly ho skutečné události. Předkládá barvité portréty dvou výrazných žen: jedna řeší hlubokou rozpolcenost mezi příkazy rodné kultury a voláním vlastního srdce, zatímco druhá se odvážně vydává na nejistou cestu, aby zjistila, co pro ni vlastně představuje DOMOV. Navzdory tomu, že obě ženy oddělují oceány i celá desetiletí, jsou nerozlučně svázány společným tajemstvím.

Budujeme svůj život jako dům. Základy tvoří rodina a ze zkušeností potom stavíme stěny.

POSTAVY:

Naoko - sedmnáctiletá dívka, která se má bohatě provdat na přání svých rodičů, jenže se zamilovala do američana se kterým tajně randí

Hadžime - americký námořník, který nemá moc peněz ale miluje Naoko

Tori - po smrti svého otce odhaluje pravdu o jeho druhém životě

OBÁLKA:

Kdybych na knihu narazila někde v obchodě, asi bych ji přešla protože je na mě moc barevná. Ze své původní obálky si sice zachovala tvář dívky ovšem dostala kolem barevné ornamenty, které sice vzadu na obálce tvoří krásný motiv, ale na obálce samotné to na mě působí jaksi přeplácaně.

Smrt by byla snadná. Obtížné je žít.

MOJE HODNOCENÍ:

Žena v bílém kimonu ukrývá příběh japonské historie a kultury. Kromě této přidané hodnoty vypráví příběhy skutečných lidí včetně samotného autorčina otce.

Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách; v minulosti v Japonsku roku 1957 a v současnosti v Americe. V minulosti odhalujeme exotickou příchuť a kus historie japonského života. Naoko je japonská dívka, která se skutečně zamilovala, ale nejen doba ale především její kultura je proti tomuto vztahu. V přítomnosti potom sledujeme osudy dívky Tori, která se vyrovnává se smrtí svého táty a vyřizuje jeho pozůstalost. Právě v jeho věcech začíná odhalovat fakt, že o minulosti svého otce skoro nic neví.

Život s láskou je šťastný. Život pro lásku je bláhový. Život pro kdyby k nesnesení.

Autorce se podařilo perfektně zpracovat přecházení z jedné doby do druhé. Vykreslení dvou hlavních hrdinek Tori a Naoko se jí taktéž podařilo. Ačkoliv tyto dvě ženy dělí celé půl století jejich životy jsou opravdu propletené. Jak a s kým to se dozvíte, až si knihu přečtete.

Žena v bílém kimonu není jen tak obyčejný příběh, je to kniha mimořádných myšlenek, kde jsem lepíkovala a lepíkovala. Japonská historie mi není nijak známá, proto jsem ráda po tomto románu sáhla, abych se dozvěděla něco nového. Svět byl po válce v troskách, ovšem chyby nekončily koncem války. Lidé ve svých zrůdnostech pokračovali i nadále. Nenávist plodila jen další hrůzy, které jsou v tomto příběhu vykresleny. Takové hrůznosti, které mi způsobily šrámy na duši, opravdu jsem si u knihy pobrečela.

Bolest je často díra, kterou profoukne píšťalka pravdy, a dokonce i když je ticho, to hvízdání mi pořád zní v uších.

Ačkoliv se hlavní dějová linka může zdát dopředu jasná, nemusíte se obávat, že byste přišly o momenty překvapení. Autorčin styl psaní mě doopravdy vtáhnul do děje a já byla velmi zvědavá, co bude dál. Při knize se našlo několik momentů u kterých jsem si pobrečela. Nejhorší okamžiky zoufalství a bolesti si ale schovávají poslední strany knihy.

Ženu v bílém kimonu mohu doporučit všem, kteří mají rádi historické romány nebo příběhy, které jsou tzv. skládačkou. Pokud jste četli Mlčenlivé fontány, tato kniha vám nesmí uniknout.