Recenze - Ilustrovaný atlas nejpodivnějších pravěkých tvorů

V pravěku nežily pouze dinosauři

Autor: Maja Säfström

Orig. název: Animals of a Bygone Era: An Illustrated Compendium

Rok: 2017, v ČR: 2020

Počet stran: 112

Nakladatelství: Albatros

Překlad: Kateřina Stupková

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Zapomeňte na dinosaury! Na Zemi v minulosti byli ještě pozoruhodnější tvorové. Třeba želvy s extra dlouhými krky a opancéřované ryby velké jako autobus! Kdo měl pět očí, čí tlama se podobala záchodovému prkénku a kterému ptákovi nikdy nenarostla křídla? Vraťte se zpátky v čase za úžasnými zvířaty, na které je i ta nejbujnější představivost krátká!

MOJE HODNOCENÍ:

Edice knih Ilustrovaný atlas mě opravdu nadchla. Nejen, že se jedná o milé a naučné publikace pro děti, také jsou zdařilou návykovou roztomilostí, které neumím odolat.

U nás doposud vyšly tři knihy: Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech, Ilustrovaný atlas legračních faktů o mláďatech a nyní Ilustrovaný atlas nejpodivnějších pravěkých tvorů. Ovšem dalších knih existuje víc, proto doufám, že se i my brzy dočkáme.

Pravěcí tvorové jsou sami o sobě zastřeni jistým závojem záhady. Kdo byli? Každý, kdo by měl vyjmenovat nějaké pravěké zvíře odpovídá dinosauři. Ale to nebyli jediní tvorové samozřejmě. A proto jsou z této knihy vynecháni. Přes sto dnes vyhynulých tvorů čeká na vaše objevení.

Každý tvor dostává prostor na vlastní dvoustraně a na dolní straně vlevo nechybí v kroužku označení kdy a kde tvor žil. Zajímavým tvorem pro mě je například Opabinia, mořské stvoření s pěti oky! Navíc měla dlouhý sosák zakončený klepetem. Tohle stvoření bych potkat nechtěla. Elasmosaurus je zase taková lochneská příšera.

Hodně zvláštní tvorové žily na naší planetě, měly klepeta, rohy, ostny, několik očí. Představa, že potkám vážku s rozpětím křídel 75 cm tak by mě porazilo. Kdysi dávno obývalo naši planetu nespočet obrovských tvorů. Jako dítě jsem milovala mamuty, nejen kvůli Době ledové.

Největší pravěký had se jmenoval Titanoa, dlouhý byl až 13 metrů. Největší žralok dřívějších let měl jeden zub velký, jako lidská dlaň. Megatherium byl předchůdce dnešních lenochodů, byl vysoký až 7 metrů, takže se vůbec nemusel namáhat sháněním potravy. Stačilo mu sedět a hýbat hlavou.