Recenze - Kroniky prachu

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem si přečetla. Příběh plující na vlnách románů Jane Austen a odehrávající se mezi knihami. 

Autor: Lin Rina
Orig. název: Animant Crumbs Staubchronik
Rok: 2017, v ČR: 2019
Počet stran: 544
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dagmar Heek
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶

Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho… ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna.

V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.

Bylo těžké říct, jaký první dojem na mě vlastně udělal. Očekávala jsem někoho úplně jiného, a přesto se zdálo, že se sem naprosto hodí. 

POSTAVY:

Animant - má věk na vdávání, ale sama si vdavky nedovede představit, plesy ji nelákají, za to knihy, to je její vášeň 

Thomas Reed - knihovník, který svým chování odpuzuje všechny zaměstnance a je stále sám, nikoho si nepouští k tělu

Elisa - studentka, která ale kvůli svému pohlaví nemůže číst lepší literaturu ke studiu, spřátelí se s Animant

pan Boyle - mladík s vybraným chováním, který je naprosto okouzlený Animant, i jí se zamlouvá

OBÁLKA:

Jestli mě nějaká kniha na sebe dokázala nalákat svou obálkou, jsou to právě Kroniky prachu. Přiznávám se bez mučení, že jakmile jsem viděla obálku a nádherný hřbet této cihličky, ihned jsem zahořela touhou zjistit, o čem vypráví. A ve skrytu duše jsem doufala, že mě anotace naláká natolik, že knize neuniknu. A naštěstí pro mě se tak i stalo. 

Umím rychle číst, mám logiku v krvi a sklon k pečlivosti. 

A hlavně jsem tvrdohlavá. Jestli to bude nutné, tak si na mně tenhle pan Reed vyláme zuby. A i kdyby se ukázalo, že je to jen vzdorovitá reakce dcerušky na slova její matky, stejně to nevzdám!

MOJE HODNOCENÍ:

Před koncem roku se na pulty knihkupectví objevila kniha Kroniky prachu, která mě zaujala nejen svým nádherným vzezřením, ale také svou robustností. Kroniky prachu je jedna z těch knih, které byste v klidu mohli v knihovně přiřadit ke knihám Jane Austenové nebo Charlotte Bronteové. Rozhodně vám svým nádherným vizuálem bude v knihovně dělat parádu.

Kroniky prachu jsou další knihou, která na sebe strhla velkou pozornost na sociálních sítích, kde ji vychválilo několik lidí. Našlo se i pár těch, kteří se nechali slyšet, že by knihu osekali o několik stran, neboť se jim děj zdál velmi rozvleklý a o ničem. Těmto myšlenkám oponuji, neboť já bych brala klidně i jednou tolik dalších stran tohoto skvělého příběhu. Autorka mě polapila do sítě a já se nadšeně nechala unášet na vlnách příběhu.

Kniha se nese v duchu Austenovských knih, což na sebe ukazuje nejen doba, ve které se děj odvíjí (viktoriánská Anglie) a samozřejmě, že maminka hlavní hrdinky je posedlá tím, aby své dceři zajistila vhodného manžílka. Znáte to, světem panuje skálopevné přesvědčení, že žádný dobře zaopatřený muž se neobejde bez ženušky. Jenže Animant o vdavkách a plesech nechce ani slyšet. Nejraději svůj čas tráví s knihou v ruce. Proto když její rodinu navštíví její strýček s nabídkou práce v knihovně, příliš dlouho neotálí. Když nic jiného, je to práce jen na měsíc, kdy se bude moci odprostit od vdavekchtivé maminky a zakusí, jaké to je stát na vlastních nohou.

Proč zrovna pan Reed? Takový nesmysl! Je to mrzout, nezdvořák, má sklon k nehorázným komentářům a ke škodolibosti a je to skrz naskrz svérázný podivín. Nepořádný, neorganizovaný a naprostý opak toho, co si představuju.

Thomas Reed je nesmírně nesympatická, záhadami opředená, sarkastická, škodolibá a podivná postava, kterou si ale zamilujete. Ačkoliv vás tato postava nepustí k svému nitru nijak blíže, budete celý příběh jen hádat, co se skrývá pod jeho skořápkou. Jeho narážky a hrubost ale působí jako magnet. A stejně, jako hlavní hrdinka vám nakonec bude jen sympatický. Animant je skvěle napsaná hrdinka, která roste s každou další stranou. Její vztah k Thomasovi je jako na váhách. Není tu láska na první pohled, naopak. Od prvních okamžiků se nenávidí. A jejich vztah se různě mění a prohlubuje. 

Kroniky prachu nemají nijak složitý děj. Z anotace se dá dobře uhádnout, o čem celá kniha je, proto rozumím, že ne všichni si ji mohou zamilovat. Já si celý příběh naprosto užívala a večer se nemohla dočkat chvíle, kdy otevřu knihu a budu opět spolu s hrdiny prožívat jejich příběh. Myslím, že neznám lepší knihu, která by se snažila získat srdce knihomolovi. Neboť sama hrdinka je jako většina z nás. Dívka s hlavou v knihách, zasněná ve svých příbězích, a kterou děsí okamžik, kdy nebude mít co číst. 

Držel své sliby, vždy mi přispěchal na pomoc, když jsem ho potřebovala, a přiměl mě dostat ze sebe to nejlepší. A já jsem ho za to milovala. Možná, že jeho pichlavá slupka navždy zůstane taková, jaká je. Ale s tím bych se už naučila žít. 

V Kronikách je spousta krásných myšlenek. Autorka se snažila psát květnatým jazykem, což mi lebedilo. Kniha je krásně romantická, kouzelná a plná knih. Pokud čekáte nějakou magii, tak tu najedete pouze tu, která je přítomna i na našem světě. Lásku, pocit výjimečnosti a štěstí. V knize mám obrovské množství lepíků, ze kterých bylo opravdu velmi těžké vybrat jen těch pár, které jsem vám sem vypsala.

Závěr je oproti ostatnímu ději v knize lehce zrychlený, ale myslím si, že to ničemu neškodí. Několik měsíců během pár stran uteklo jako voda a věřím, že tento čas hrdinové i čtenáři opravdu potřebovali. Autorce tleskám a doufám, že jí u nás vyjdou i její další počiny. Kroniky prachu jsem jistě nečetla naposledy a ze srdce vám je mohu jedině doporučit.

Kroniky prachu doporučuji všem romantickým duším, které milují příběhy Jane Austen a Charlotte Bronte. Dále všem, kteří se nebojí dlouhých knih, mají rádi dobře napsané hrdiny, příběh vystavěný v knihovně a samozřejmě starou, dobrou Anglii. Od této knihy jsem se nemohla odtrhnout. Po jejím dočtení jsem měla, jak Maya dobře pojmenovala, čtecí kocovinu. 

Kéž by byl život jen kniha. Knížku může člověk otevřít jednoduše na poslední stránce a podívat se, jak to skončí - jestli se všechno zhroutí, nebo se to přece jen nakonec spraví. Co bych jen dala za to, abych znala konec svého příběhu. Abych věděla, co teď bude následovat. 

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Míše a Albatrosmedia. Kroniky prachu zakoupíte na eshopu se slevou!