Recenze - Dědictví krve

 Princezna s neuvěřitelnou mocí. Podrazák, kterému jde především o jeho vlastní prospěch. Dobrodružství začíná.


Autor: Amélie Wen Zhao
Orig. název: Blood heir
Název série: Dědictví krve
Pořadí: #1
Rok: 2019, v ČR: 2021
Počet stran: 400
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Alžběta Kalinová
Moje hodnocení: ✶✶✶/a půl

Princezna Ana strávila celý svůj život v paláci. Když ji obviní z vraždy jejího otce, musí uprchnout, aby našla pravého vraha a prokázala svoji nevinu. Sama to rozhodně nedokáže. Ale existuje vůbec někdo, kdo by jí byl ochoten pomoci? Jeden adept by tu byl: prohnilý podrazák Ramson se srdcem černějším než ta nejtemnější noc. Ten má sice vlastní plány a tajemství – ale brzy zjistí, že Ana je nebezpečnější, než si kdy vůbec představoval.

Jenže jak tak stála ve stínu císařských gardistů s prázdnýma rukama a v otrhaném kabátci, uvědomila si, že pravda je ošemetná právě tím, že pokud ji nemůžeme dokázat, vlastně nic neznamená. 

POSTAVY:
Ana - princezna, která má v sobě zvláštní moc, kterou neumí ovládat
Ramson - má vlastní plány a jde si tvrdě za nimi

OBÁLKA:
Kniha má původní obálku, která je opravdu krásná a k příběhu skvěle sedí. Navíc spojení sněhu a krve je velmi pěkná kombinace. 

Říkal jsem ti, že vynikající zločinec se pozná podle toho, že má mnoho nepřátel.


MOJE HODNOCENÍ:
Rozhodla jsem se omezit počet young adult knih a číst jen ty, kterým hodně věřím nebo od kterých dost čekám. A tato kniha patří mezi očekávanou top pětku tohoto roku. 

Ve vlastních očích budeme nejspíš vždycky za hrdiny, zatímco v očích jiných zrůdami.

Dědictví krve je první díl z trilogie, který u nás nedávno vyšel. Získává samé pochvalné recenze, ale sama se musím přiznat, že jsem knize nepodlehla jako ostatní. V knize se nachází spousta krásných myšlenek a citátů, které jsem lepíkovala hlava nehlava. Rozhodně má skvěle napsané hlavní hrdiny. Princezna Ana je uprchlice, která je obviněna z vraždy vlastního otce. Jelikož je obdařena neuvěřitelnou mocí, kterou tak úplně neumí ovládat, prchá aby našla skutečného vraha a očistila své jméno. 

Na své cestě za spravedlivostí potkává Ramsona, kterému pomůže utéct z vězení. Oba vycítí jisto výhodu v tom, že budou spolupracovat. Ramson je skvěle napsaný bad boy, který nejde pro dobrou hlášku daleko. Zároveň se mu nedá úplně věřit, protože mu jde především o uskutečnění vlastních cílů. A ke všemu to mezi hrdiny začne nenápadně jiskřit. Romantická linka v této knize je opravdu miniaturní a nenásilná, takže jsem jásala. 

A ty nebuď tvrdohlavá. Oba víme, že ty potřebuješ mě a já zase tebe. Proto tady pořád ještě stojíme a slušně se spolu bavíme. Tři týdny, čarodějko. Je to fér nabídka. A abych ti dokázal, že to myslím vážně, uzavřu s tebou kšeft. 


Dále musím pochválit krásnou mapu, která v knize nechybí. Pokud fantasy kniha nemá mapu, jsem vždy velmi zklamaná. Kniha je psána v er-formě, což bylo velkou změnou v young adult fantasy knihách. Na druhou stranu jsem se ale nedokázala s hlavní hrdinkou moc sžít. 

Ovšem tady začínají jistá ale. Zatímco jiné knihy začínají vyprávěním o světě, tady se děj začne odehrávat jaksi uprostřed. Chybí tu zdlouhavé povídání a představování, které je sice mnohdy na škodu, ale u Dědictví krve mi přišlo, že děj začíná v prostředku. Proto jsem se notnou chvíli nemohla zorientovat v ději. V knize je jedna akce za druhou, což rozhodně brání ve vleklosti příběhu. 

Kdysi po smrti mamy, já papa řekl, že existují dva typy zármutku. Jeden, který vás zlomí, zničí vaši duši a rozdrtí srdce, takže z vás zbude jen skořápka. A druhý, který vás nakonec posílí. Z něhož povstanete, abyste ho vybrousili a oblékli ho jako kus zbroje. Který z vás udělá lepšího člověka.

Dědictví krve je vzdáleným re-tellingem na známý pohádkový příběh o Anastázii. Při samotném čtení mě to nenapadlo, i když jisté věci na čtenáře přímo křičí. Hlavní hrdinka Anastázie, vražda cara, carské prostředí Ruska. To jsou všechno jasní ukazatelé na legendární příběh. 

Ptáte se jak je možné, že chválím postavy, námět a i neustálou akci a přesto z knihy nejsem nijak extra nadšená? Popravdě nevím, možná jsem od ní měla přílišná očekávání, možná jsem ji nečetla v příliš vhodnou dobu, nebo se jednalo o důsledky čtecí krize, kterou v současné době mám. Kdo ví. Dejte mi vědět, jak se kniha líbila vám.  


Takový je život. Tohle není pohádka z dětské knížky, kde hrdinové na konci vždycky zvítězí. Čeká tě ještě mnoho bitev a rozhodně nezvítězíš ve všech. A každý den si budeš muset znovu volit, jestli jít dál, nebo to vzdát.


Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Albatrosmedia. Dědictví krve zakoupíte na eshopu se slevou! 

Žádné komentáře

Albatros