Recenze - Hračkář

DRUHÝ PŘÍPAD PROFESORA THEA CRAYE JE TU | Kdo je tajemný Hračkář? 

Autor: Andrew Mayne
Orig. název: Looking glass
Název série: Naturalista
Pořadí v sérii: #2
Rok: 2018, v ČR: 2019
Počet stran: 296
Nakladatelství: Kalibr
Překlad: Petra Diestlerová
Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Profesor Theo Cray se kvůli podezřením, která ho obklopila po smrti jeho někdejší studentky, a skandálním spekulacím poté, co byl zabit její vrah, se nemůže vrátit ke svému univerzitnímu výzkumu. Pokouší se tedy začít nový život v jiné oblasti, ale téměř proti své vůli je vtažen do dalšího nevyřešeného případu. Zoufalý otec pohřešovaného dítěte, jehož úřady odmítají vyslechnout a odnikud se mu nedostává podpory, se obrátí o pomoc na Thea. Jediné stopy představují dětské kresby a městská legenda z chudinské čtvrti o bytosti přezdívané Hračkář. Aby Theo odhalil, co se za Hračkářem skrývá, musí odsunout stranou všechno, co mu říká věda, a vydat se do světa, v němž mají sny a noční můry stejnou váhu jako skutečnost. A čím hlouběji se do případu noří, tím zjevnější je, že za tím může být dalekosáhlé spiknutí – a nejspíš má i další oběti.

RECENZE NA PRVNÍ PŘÍPAD THEA CRAYE ŠELMA JE ZDE

POSTAVY:

Theo Cray - po uplynulých událostech již dále nemůže dělat profesora; začíná nový život

OBÁLKA:

Myslela jsem si, že obálku knihy Šelma nic nedokáže předčit, ale Hračkář jí pěkně šlape na paty. Ta obálka je prostě skvělá. Na dotek, na pohled nebo pod přebalem. Za tuto obálku tleskám a obě knihy společně v knihovničce vypadají prostě skvěle. 

FILMOVÉ HODNOCENÍ:

-

Po případu medvědího zabijáka jsem pochopil, že to nebyl jediný člověk s problematickým genem riskování. Vlastní DNA mi potvrdila to, co jsem už věděl: jsem mimo normu, podobně jako on. Možná se to u mě projevuje jinak, ale stejně se liším od většiny lidí na této planetě. Stejně jako on potřebuju lovit. 

MOJE HODNOCENÍ:

Nedávno jsem se opožděně dostala k Šelmě, což je první díl ze série Naturalista o svéhlavém profesorovi Theovi Crayovi. Rozhodla jsem se s touto sérií pokračovat a sáhnout i po druhém díly, Hračkáři. No a už jen podle obálky vím, že jsem se nerozhodla špatně. 

Šelma a Hračkář na sebe sice přímo nenavazují, ale odkazy na předchozí díl se ve dvojce opravdu nachází. Proto raději doporučuji se nejprve pustit do Šelmy. Na začátku byste se totiž jinak dozvěděli celé rozuzlení prvního příběhu, a tím byste se připravili o celý zážitek z první knihy. 

Theo začal nový život. Již nevyučuje a snaží se zvyknout si na nový život a práci. Každý den se mu v poště hromadí žádosti o pomoc s vyšetřováním od ztrápených pozůstalých. Zatímco pro lid se stal hrdinou, pro policisty je velmi neoblíbeným. Theo nejprve lidem odepisoval, ale v obrovském množství žádostí s tím musel přestat. Jednoho dne si vyslechne příběh ztrápeného otce, který před lety přišel o syna, a ačkoliv se brání pouštět se do něčeho dalšího, zaplétá se do případu čím dál tím víc. Ani se nenaděje a začíná přicházet na to, že policie opět neodvedla dobrou práci. 

Pátrání po zmizelém chlapci Chrisovi Thea přivede až k městské historce o Hračkáři, který dětem rozdává peníze a láká je do hračkářství, ze kterého se už nikdy nevrátí. Theo začíná opět pátrat na vlastní pěst, jelikož je policie neschopná a výsledky, které odvádí, jsou přímo žalostné. Stopy Thea zavedou až za mladým mužem, který jako jediný utekl ze spárů Hračkáře a jehož výpověď nikdo nebral vážně. 

Věda vychází z předpokladu, že pravou povahu skutečnosti můžeme poznat prostřednictvím logiky a rozumu. Náboženství vychází z představy, že když logika a rozum nepodporují předem daný náhled na realitu, tak se mýlí. 

Hračkář se mi líbil o něco víc než Šelma. V první knize jsem měla problém s Theem, jehož super schopnosti mi nebrala hlava. Ve druhém díle jsem už věděla, co od něj mohu čekat a tudíž jsem si knihu daleko víc užila. I když měl Hračkář o něco pomalejší začátek, začetla jsem se opravdu rychle. V knize jsou navíc opět krátké kapitoly, které dodávají celému příběhu na svižnosti. Krátké kapitoly mi opravdu vyhovují.

Celý námět a finální rozuzlení mě docela vyděsilo. Už jen počet zmizelých malých chlapců je velmi děsivý. Šokuje mě představa, že by tolik let prošlo něco tak strašného bez povšimnutí.

Závěr byl příliš ukvapený a velmi rychle vyřešený. Přiznám se, že jsem si konec musela přečíst na vícekrát, abych všechno pochopila. Jsem moc ráda, že autor vynechal super akční scény, které byly v jedničce až přehnané a raději udělal rychlý a svižný konec. Ovšem na druhou stranu jsem nedostala odpovědi na spoustu otázek. Jaký byl tedy motiv vraha? Proč a kdy s tím vlastně začal? A takto bych mohla ještě chvilku pokračovat. Jsem velmi zvědavá, co si pro nás autor připraví v další knize. 

 Je mi jedno, kdo z nás dvou má pravdu, hlavně když ho dopadneme dřív, než znovu zabije.

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Radkovi a Euromedii. Hračkáře ulovíte na stránkách Knižního klubu se slevou!