SILNÁ HRDINKA | LÁSKA | OSUD
Autor: Colleen Hoover
Orig. název: It ends with us
Pořadí v sérii: #-
Rok: 2016, v ČR: 2018
Počet stran: 360
Nakladatelství: ikar
Překlad: Jana Jašová
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶
Občas právě ten, kdo nás nejvíc miluje, dovede nejvíc ublížit.
Lily to neměla v životě vždycky jednoduché. Ušla ale dlouhou cestu a teď žije v Bostonu a rozjíždí vlastní business. K tomu se ještě seznámila s dokonalým a neskutečně přitažlivým neurochirurgem Rylem. Vypadá to, že jí všechno vychází na jedničku. Ryle je do Lily blázen, pronásledují ho ale traumata z minulosti, kvůli kterým se jejich vztah komplikuje. Když se navíc do Lilyina života vrátí její láska z dětství Atlas, všechno, co si tak důkladně budovala, se začíná rozpadat…
POSTAVY:
Lily - její otec celé její dětství mlátil její maminku
Ryle - neurochirurg, pohledný a sexy, který se nechce vázat
Atlas - v osmnácti se dostal do nelehké situace, zůstal bez střechy nad hlavou a žil v opuštěném domě bez jakýchkoliv prostředků
Allysa - sestra Rylea a také manželka Marshalla
Marshall - nejlepší kamarád Rylea
OBÁLKA:
Nádherná růžová obálka k této knize naštěstí zůstala původní. Jsem moc ráda, že ačkoliv kniha nevychází u Yoli, stejně svým vzhledem a provedením krásně zapadá k ostatním knihám od autorky. Růžová obálka s květními lístky se mi na první pohled zalíbila.
FILMOVÉ HODNOCENÍ:
-
"Ty si myslíš, že to tím končí, ale měla bych tě varovat, Ryle. Jsem jako droga. Jednou se se mnou vyspíš, a bude to ještě horší. Ale můžeš mě mít jen jednou, ne víckrát. "
MOJE HODNOCENÍ:
Od Colleen mám doma všechny její do češtiny přeložené knihy. Touto knihou jsem se s autorkou setkala počtvrté a rozhodně ne naposledy. Přiznám se, že jsem si dopředu ani nečetla anotaci a podařilo se mi vyhnout jakýmkoliv spoilerům, takže jsem si knihu užila dosytosti.
Colleen Hoover píše především knihy spadající do žánru young adult, ale právě kniha Námi to končí patří do new adult sekce, jelikož vypráví o vážnější problematice a hrdinové jsou starší. Musím se přiznat, že váhám, zda říci, že to byla má nejoblíbenější kniha od Colleen.
Kniha byla nesmírně čtivá a měla jsem velké problémy ji odložit. Opět jsem díky knize ztrácela pojem o tom, kde jsem a kdykoliv jsem měla volnou chvilku, nadšeně jsem se začítala - i kdybych měla číst jen pár řádků. Příběh jsem měla neustále na mysli.
Kniha vypráví o čtyřiadvacetileté Lily, která celý život žila s násilnickým otcem - ovšem nepleťte si pojmy. Její tatínek na ni nikdy nevztáhl ruku, to samé se bohužel nedalo říct o její mamince. Takové dětství hrdinku poznamenalo a byla rozhodnutá, že se nikdy nikým nenechá ovládat.
Lily se ve svých šestnácti letech seznámí s bezdomovcem Atlasem, který je jen o necelé tři roky starší. Jelikož byl pro své rodiče nepohodlný, udělal jim laskavost a z jejich života se vypařil. Lily Atlasovi bezmezně pomáhá, až se z toho stává něco víc než jen přátelství a vděčnost.
Kniha vypráví o velmi vážném tématu, doporučuji si přečíst doslov od autorky hned potom, co knihu dočtete. Smekám pomyslný klobouk před Collen, protože její život nebyl snadný a kniha, kterou jsem právě dočetla, byla nesmírně silná a upřímná.
Proč váhám, zda se jedná o mou nejoblíbenější Colleen? Kniha mě rozebrala na kousky, neustále mě nutila si ji číst a nad příběhem se zamýšlet, ale jedna věc mi neseděla. Epilog. Kdyby tam autorka nezahrnula jednu VĚC, potom bych byla naprosto spokojená. Ovšem s tímto faktem jsem měla pocit, že závěr byl nucený. Nepřišlo mi to přirozené.
Jinak ale nemohu vytknout vůbec nic. S Lily jsem soucítila ale její postavu jsem si nezamilovala. Jsem ráda, že se nakonec ukázala jako silná hrdinka.
Kniha je vyprávěna v minulém čase hlavní hrdinkou Lily. Zde se nacházíme v jejím dospělém já, kdy se seznamuje s Rylem. Ovšem mimo to hrdinka vypráví i svůj příběh před téměř deseti lety, kdy pomáhala bezdomovci Atlasovi. Velmi se mi líbilo, jak autorka zakomponovala do sebe tyto dva příběhy. Jednoduše nechala Lily, aby našla staré deníky a začala nám z nich předčítat. Díky tomu se dostáváme do hlavy mladší Lily.
Přiznám se, že jsem měla mladší Lily radši. Velmi jsem si oblíbila Atlase a všechny události z minulosti mě velmi bavily. U současné Lily mi vadilo, že ačkoliv měla být dospělá a po všech událostech trošku nohama na zemi, nestalo se tak. Chvílemi mi přišla velmi naivní.
Proč se kniha jmenuje Námi to končí? Stále jsem o tom přemýšlela a jsem nadšená z toho, že Colleen toto tajemství ukryla do posledních stran příběhu.
Lily se ve svých šestnácti letech seznámí s bezdomovcem Atlasem, který je jen o necelé tři roky starší. Jelikož byl pro své rodiče nepohodlný, udělal jim laskavost a z jejich života se vypařil. Lily Atlasovi bezmezně pomáhá, až se z toho stává něco víc než jen přátelství a vděčnost.
Ano, je to dobře.
A ano, brečím.
Ale pak se mi uleví. Tak to prostě chodí, stará rána se musí zahojit, než na ní naroste nová kůže.
O nic víc nejde.
Kniha vypráví o velmi vážném tématu, doporučuji si přečíst doslov od autorky hned potom, co knihu dočtete. Smekám pomyslný klobouk před Collen, protože její život nebyl snadný a kniha, kterou jsem právě dočetla, byla nesmírně silná a upřímná.
Proč váhám, zda se jedná o mou nejoblíbenější Colleen? Kniha mě rozebrala na kousky, neustále mě nutila si ji číst a nad příběhem se zamýšlet, ale jedna věc mi neseděla. Epilog. Kdyby tam autorka nezahrnula jednu VĚC, potom bych byla naprosto spokojená. Ovšem s tímto faktem jsem měla pocit, že závěr byl nucený. Nepřišlo mi to přirozené.
Jinak ale nemohu vytknout vůbec nic. S Lily jsem soucítila ale její postavu jsem si nezamilovala. Jsem ráda, že se nakonec ukázala jako silná hrdinka.
Námi to končí vám všem ze srdce doporučuji. Nejedná se o klasickou romantickou knihu na jakou jsme od Colleen zvyklý a proto ji řadím k jejím nejlepším knihám.
Kniha je vyprávěna v minulém čase hlavní hrdinkou Lily. Zde se nacházíme v jejím dospělém já, kdy se seznamuje s Rylem. Ovšem mimo to hrdinka vypráví i svůj příběh před téměř deseti lety, kdy pomáhala bezdomovci Atlasovi. Velmi se mi líbilo, jak autorka zakomponovala do sebe tyto dva příběhy. Jednoduše nechala Lily, aby našla staré deníky a začala nám z nich předčítat. Díky tomu se dostáváme do hlavy mladší Lily.
Přiznám se, že jsem měla mladší Lily radši. Velmi jsem si oblíbila Atlase a všechny události z minulosti mě velmi bavily. U současné Lily mi vadilo, že ačkoliv měla být dospělá a po všech událostech trošku nohama na zemi, nestalo se tak. Chvílemi mi přišla velmi naivní.
Proč se kniha jmenuje Námi to končí? Stále jsem o tom přemýšlela a jsem nadšená z toho, že Colleen toto tajemství ukryla do posledních stran příběhu.
"Všichni máme nějakou hranici. Hranici toho, co jsme schopni snášet, než nás to zničí."
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji Euromedii. Knihu Námi to končí ulovíte na stránkách Knižního klubu.
Vypadá to na velmi pěknou knihu. S Colleen jsem měla tu čest se setkat, takže určitě po této její další knize šáhnu. :)
OdpovědětVymazatSetkala jsi se s Colleen? To je úžasné! Jak se ti to podařilo? Námi to končí byla skvělá :-) Rozhodně se těším na její další knihy :-)
VymazatOd Colleen jsem četla jenom sérii Bez naděje a ta mi vítr z plachet nevzala, ale nad Námi to končí už dlouho přemýšlím. Jestli je to téma opravdu tak dobře zpracované, možná tomu dám šanci :)
OdpovědětVymazatTo téma je skvěle zpracované a jakmile si přečteš i doslov, tak vše krásně pochopíš :-) Klobouk dolů před autorkou. Jinak Bez naděje jsem zatím nečetla, ale rozhodně to chci napravit :-)
Vymazat