Recenze - Snílci - Knižní přístaviště

Co dělat, když se městečko pomalu zamořuje neznámou spavou nemocí?

Autor: Karen Thompson Walker

Orig. název: The Dreamers

Rok: 2019, v ČR: 2020

Počet stran: 320

Nakladatelství: Fobos

Překlad: Hana Ferstl

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

V izolovaném univerzitním městečku Jižní Kalifornie Santa Lora doklopýtá studentka prvního ročníku do svého pokoje, usne – a už se nevzbudí. Spí od rána do večera, a dokonce ani její spolubydlící Mei ji nemůže vzbudit. Nedokážou ji probudit ani zdravotníci, kteří ji odnášejí, ani zmatení lékaři v nemocnici. Poté usne další dívka a pak další. Na univerzitě se rozšíří panika, která nakonec ochromí celé město. Jak se zvyšuje počet nakažených, ruší se vyučování a v obchodech začínají docházet zásoby. Ve městě je nařízená karanténa.

Mei, outsider v hierarchii kolejního života, je spolu s excentrickým, idealistickým spolužákem vržena do víru událostí. Dva hostující profesoři se snaží chránit své novorozené dítě, zatímco kdysi poklidné ulice se noří do chaosu. Otec podlehne nemoci a nechává své dvě malé dcery, aby se o sebe postaraly samy. A v nemocnici, zatímco spí, klíčí ve studentce nový život, aniž by o tom věděla. Infikovaní vykazují neobvyklou úroveň mozkové aktivity, větší než kdy bylo zaznamenáno. Zdají se jim intenzivní sny – ale o čem?

POSTAVY:
Mei - plachá, tichá studentka, která se s nikým moc nebaví

Matthew - student, který také bydlel na koleji, spolu s Mei se stane dobrovolníkem

Rebecca - zrzka, která onemocněla jako druhá, den před usnutím otěhotněla

Thomas - otec Sary a Libby, dvou dívek, které po jeho onemocnění zůstávají doma sami

Catherine - lékařka, která odjela do městečka kvůli epidemii, doma ale musela nechat svou dcerku

Ben a Annie - univerzitní profesoři, kteří mají několikaměsíční Grace

OBÁLKA:

Česká obálka je obdobou té původní a na první pohled žádný rozdíl mezi nimi nenajdete. Jedinou výtku ve vizuálu vidím v barevném textu.

Někdy je jednodušší vyprávět některé příběhy starými známými slovy: tohle je zlomené srdce.

MOJE HODNOCENÍ:

Vzhledem k současné koronavirové době jsem moc ráda sáhla po Snílcích, jenž mě zaujali svou anotací. Zajímalo mě, jak je v této knize, která je svým tématem velmi aktuální, popsána epidemie.

Snílci začínají v podstatě svou anotací. Čtenář není dlouze napínán, naopak je hned uveden do chodu dění. Walkerová se nesoustřeďuje pouze na jednu postavu, ale celá kniha je přehlídkou spousty postav a osudů, do jejíchž životů nahlížíme střídavě po kapitolách. Kromě zamlklé a přehlížené studentky Mei poznáváme i profesoří pár s maličkou holčičkou nebo samotnou lékařku, která se celé věci snaží přijít na kloub. Ovšem i když je tu celá řada zajímavých osob, bohužel ani jedna z postav nedostala dostatek prostoru, který by si zasloužili.

Tohle vypadá jako začátek, tady a teď, počátek všeho.

Snílci mají velmi zajímavý námět, a i celkově děj je rozhodně dobrý. Ale teď se dostáváme k tomu ale. Bohužel autorka svůj nápad nedokázala dostatečně zpracovat. Všechno na mě působilo dost nedotaženě. V ději je příliš mnoho postav na to, že kniha má lehkých 300 stran. Kdyby se autorka více zaměřila na jednu postavu, asi bych se do děje dokázala více vžít. Dále o postavách často nevíme, co kde dělají. Najednou se objeví v ději a pokračují ve svých krocích. Například více prostoru pro postavu Catherine bych rozhodně ocenila.

Nicméně i přesto ale musím knihu hodnotit dobře, jelikož mě fakt bavila. Obavy a napětí lidí v epidemii byly vykresleny fakt reálně. Vykoupené obchody, zavřené služby, lidi zůstávající doma a nedostatek ochranných prostředků, co nám to jen všem připomnělo? Kapitoly v knize jsou krátké, takže se čte opravdu rychle. Navíc se díky koroně do knihy opravdu dobře vžijete.

Masky už nemáme, ani rukavice.

Spavé onemocnění samo o sobě v knize není nijak hluboce popsáno. Autorka se totiž více než na nemoc samotnou zaměřila na pocity beznaděje a snahu o udržení co nejvíce zdravých lidí. V podstatě se jedná o mix thrilleru ale ideální i pro mladší čtenáře. Žádné odborné výrazy nebo laboratorní náhled na nemoc tu nenajdete. Vlastně ani nezjistíte, jak se ta nemoc pořádně vyvíjí. Znáte jen pár jejích příznaků. Závěrečné rozuzlení není příliš uspokojivé. Vlastně všechno končí tak znenadání a příliš odpovědí na řadu otázek nepřináší. Ale i když jsem si představovala trošku jiný konec, nejsem z toho zas tolik zklamaná. Líbí se mi myšlenka, se kterou autorka přišla a čtení jsem si užila.