Recenze - Bridgertonovi Vévoda a já - Knižní přístaviště

Přijměte pozvání k prvnímu dílu z romantické série Bridgertonovi

Autor: Julia Quinn

Orig. název: The Duke and I

Název série: Bridgertonovi

Pořadí: #1

Rok: 2000, Rok v ČR: 2021

Počet stran: 304

Nakladatelství: ikar

Překlad: Lenka Tichá

Moje hodnocení: ***/a půl

Simon Basset, vévoda z Hastingsu, vymyslel plán jak se zbavit všech dohazovačů a vdavekchtivých dívek ze společnosti. Předstírá náklonnost k půvabné Daphne Bridgertonové, mladší sestře svého přítele, s níž uzavře dohodu, že se jí bude naoko dvořit. Přestože nemá v úmyslu se oženit, na té dívce je něco, co mu zrychluje srdeční tep. Daphne brzy zapomene, že jejich námluvy jsou pouhá přetvářka. Snad za to může okouzlující pohled jeho pronikavých očí nebo to, co cítí v jeho objetí, ale postupem času se do temperamentního vévody doopravdy zamiluje. Musí však chtě nechtě zabránit tomu, aby jí pohledný vévoda, který se zapřisáhl, že zůstane navždy svobodný, nezlomil srdce.

Jste hrozně protivná, slečno Bridgertonová. Víte to?

POSTAVY:

Daphne - mladá dívka na vdávání, která se ale chce provdat z lásky

Simon - měl velmi špatný vztah se svým otcem, netouží po sňatku

OBÁLKA:

Seriálová obálka se obrovsky moc povedla a věřím, že se díky ní ke knize dostane širší publikum.

MOJE HODNOCENÍ:

Když se na Netflixu objevil seriál Bridgertonovi, stal se z něj obrovský hit, který přilákal k obrazovkám velké množství divaček. Sama jsem seriál doposud neviděla, ale rozhodně se na něj chystám. A jako přípravu na seriál jsem samozřejmě nejprve sáhla po knize.

Že čtu romantické příběhy ráda, to asi víte. Ovšem nečtu úplně typickou červenou knihovnu až harlequin romance, což podle mého úsudku právě kniha Vévoda a já je. První díl z této osmi dílné série je obrovskou romantickou oddechovkou, která se odehrává v dobách dávno minulých. Ovšem žádnou historickou přesnost nečekejte. Autorka se nezabývala historickými fakty, ani tím, že by měla odlišit konverzace jednotlivých postav. V době příběhu Vévody a já by si jen těžko hrdinové mezi sebou všichni tykali.

A Simon tam zůstal napospas úvahám, jestli se právě dostal do nebe, nebo směřuje do nejčernějšího koutu pekla.

Ovšem když pominu historické nepřesnosti, kniha je plná plesů, hrdinských činů a samozřejmě romantiky, která sklouzává až k erotice. Chcete-li si odpočinout a u knihy se zasnít, Bridgertonovi Vévoda a já je ta pravá volba. Kniha je poměrně krátká a soustřeďuje se čistě na vztah Daphne a Simona, pro ostatní postavy bude další prostor v dalších knihách.

Prvních zhruba sto stránek jen poznáváme hrdiny a okolí, což bylo hodně pomalé. Po této části mě kniha bavila daleko víc, dokonce bych brala více stran. Daphne je velmi sympatická neznalá dívka, které štěstí přejete od první strany. Snaha její matky svou dceru a vůbec své děti provdat či oženit byla komická, jsem zvědavá, kam se její schopnosti posunou v dalších dílech.

Celou knihu zpestřuje záhadná autorka článků ve společenských novinách lady Whistledownová, jejíž identita zůstává pro všechny záhadnou. Právě útržky z jejích rubrik zahajují každou novou kapitolu a nahlížejí na uplynulé události očima záhadné lady. Příběh je vyprávěn er formou a nikde se nezdržuje zbytečnými popisy okolí.

Zármutek, jak Daphne konečně zjistila, nikdy nepřebolí. Pouze se utlumí. Ostrá, bodající bolest, již člověk cítil s každým nadechnutím, nakonec přejde v tupou, tlumenější, kterou může téměř - ale ne zcela - ignorovat.

Musím se přiznat, že jsem si oblíbila oba hlavní hrdiny. Daphne je velmi milá dívka, která se až po uši zamiluje. Ale i když jsem jí fandila nemyslím si, že každé její rozhodnutí bylo správné. Zejména jistá věc v poslední třetině knihy mi nepřišla příliš fér. Líbilo se mi, jak byla naivní a o mnohých věcech neměla nejmenší ponětí. Její princ Simon je velmi zajímavou postavou u níž mě mrzí, že nám ji autorka více neprohloubila. Myslím, že všichni se mnu budou souhlasit, když řeknu že čím více Simona, tím líp.

Autorce se rozhodně nedá upřít cit na psaní, její kniha se četla velmi dobře a rychle ubíhala. A to nemluvím o samotné atmosféře, kterou vzbudila. Pokud si chcete také knihu užít, nemějte od ní žádná velká očekávání. Já sama jsem si u čtení odpočinula, zasnila se a kniha mě pohladila po duši. Teď s odstupem času od přečtení vím, že se rozhodně do druhého dílu plánuji pustit.