Recenze - Probudím se na Šibuji

JAPONSKÁ KULTURA | OBLÍBENÝ SPISOVATEL 



Autor: Anna Cima
Orig. název: -
Pořadí v sérii: #-
Rok: 2018
Počet stran: 320
Nakladatelství: Paseka
Překlad: -
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. 

Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly… Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutující japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.






POSTAVY:
Jana - hlavní hrdinka, která má od dětství slabost pro japonskou kulturu
Klíma - spolužák Jany, sdílí stejné nadšení jako ona


OBÁLKA:
Probudím se na Šibuji mě zaujala už na první pohled. Má krásnou červenou obálku, která rozhodně nesplyne s davem. Navíc má netradiční velikost (nejedná se o klasickou velikost paperbacků). 


FILMOVÉ HODNOCENÍ:
-



MOJE HODNOCENÍ:
V poslední době sahám často po českých autorech a zatím jsem nenašla svého oblíbeného spisovatele. Ovšem tato kniha patří z české řady k těm lepším. Jedná se o debut mladé autorky Anny Cimy. 

Hlavní hrdinka má velkou slabost pro Japonsko a obecně pro jeho kulturu a lid. Již od dětství ji její tatínek vedl k četbě významných knih, takže byla na svůj věk sečtělejší než její vrstevníci. I možná proto se rozhodla studovat japanologii. 


Jana svou lásku k Japonsku získávala postupně, nejprve začala u klasika Murakamiho, poté objevila mangu a tak pokračovala dál. Když v sedmnácti letech získala příležitost jet do Tokia, okamžitě po ní sáhla a byla nadšená. Až tolik, že se nechtěla ani vrátit domů. A tehdy začíná zápletka knihy Probudím se na Šibuji, kterou vám ale neprozradím. 

Z oné zápletky jsem byla nadšená. Nejprve jsem sice nevěřícně kroutila hlavou a váhala, zda to autorka opravdu myslí vážně. Ale potom to byla neskutečně příjemná jízda. Kniha je velmi povedená a s neotřelým námětem. 

Spisovatelka Anna miluje Japonsko stejně jako její hrdinka Jana, což je z knihy velmi patrné a rozhodně to není na škodu. Sama Anna již několik let žije šťastně v Tokiu, což je znát i z popisů tohoto města. Autorka vymyslela velmi originální zápletku a já se ptám, bude další díl? 

Závěr skončil dost otevřeně a dokonce bych řekla až ukvapeně, což byla škoda. Klidně bych si přečetla o několik stran víc, jak se mi to líbilo. Tento týden jsem se s autorkou setkala a musím říct, že jsem z celé akce a knihy byla mimořádně nadšená. 

Probudím se na Šibuji se odehrává v současnosti v Praze a o pár let zpátky na Šibuji, kdy se střídají jednotlivé kapitoly. Nejprve jsem byla zmatená z kapitol ze Šibuji, ale v polovině jsem pochopila, že se jedná o skutečný pocit, který se autorka rozhodla zakomponovat do děje. 

Závěr nebyl doslova otevřený, ale stále nabízí několik otazníků, které nebyly dořešeny. Ovšem mimo to musím autorku moc pochválit, protože vše, co se kdy v knize stalo mělo svůj pádný důvod a v závěru do sebe vše krásně zapadlo. 

Romantika v této knize je velmi okrajová, což mi naprosto vyhovovalo. Vše mělo hlavu a patu a tento příběh nebyl o milostné vzplanutí, nýbrž o poznání sebe samu. Autorka se přiznala, že vztah s Janiným spolužákem byl inspirován sblížením s jejím současným manželem. A samozřejmě i v popisu Janina života se velmi inspirovala svým životem. 

Jana společně s Klímou obdivují spisovatele Kijomarua Kawašity, od kterého shánějí jeho další dílo. Následně se rozhodnou přeložit si sami jeho další knihu. Díky tomu se nám kromě současnosti a děje odehrávajícím se na Šibuji před očima kreslí další příběh a to právě z pera slavného spisovatele. 

Doslov od autorky v závěru mě velmi potěšil. Pokud jste se domnívali, že tajemný Kawašity je jen autorčiným výplodem fantazie, nejste na omylu. Já se mylně domnívala, že skutečně žil a díla napsal. Z knihy totiž nepoznáte zda je vymyšlený nebo reálný. Hodiny jsem tedy googlila a nakonec jsem se od autorky dozvěděla, že Kawašita nikdy neexistoval. Sice mi to zlomilo srdce, na druhou stranu si ode mě Anna vysloužila o hvězdu navíc, neboť vymyslela bravurní příběh, který měl hlavu i patu a nikde nebylo nic navíc. 

Kniha rozhodně potěší všechny japonské nadšence, ale nejen je! Knihu jsem četla s nadšením a když jsem musela přerušit četbu, chvíli jsem se musela přemlouvat. Knihu navíc doprovázejí ilustrace, které jsou dílem samotné Anny. 

S autorkou Annou Cimou jsem se díky Kubovi osobně setkala a od autorky si nechala knihu podepsat. Pokud váháte nad četbou této knihy, potom vězte že podobnou knihu jen tak nenajdete. Tento debut si mě získal a já knihu řadím k nejlepší české knize, kterou jsem v tomto roce četla (možná dokonce za celý svůj život). 


Za knihu moc děkuji nakladatelství Paseka a samozřejmě Kubovi z Book´s calling, kteří mi knihu zaslali.



Žádné komentáře

Albatros