Recenze - Přání

 Nový, srdceryvný Sparks je tu


Autor: Nicholas Sparks
Orig. název: The Wish
Rok: 2021, v ČR: 2022
Počet stran: 400
Nakladatelství: ikar
Překlad: Štěpánka Svobodová
Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Román, který vypráví příběh o trvalém dědictví první lásky a rozhodnutích, která pronásledují už navždy. Maggie Dawesová je spolumajitelkou galerie v New Yorku a je také uznávanou fotografkou. Do jejího života však zcela nečekaně zasáhne zákeřná nemoc – rakovina. Maggie nemoc postupně začíná čím dál tím více oslabovat, a tak se rozhodne přijmout pomoc. Mark, mladý asistent, kterého do galerie přijme, je jí i příjemným společníkem o vánočních svátcích, které by jinak strávila v osamění. Při společných rozhovorech Maggie svěří Markovi příběh jiných Vánoc. Těch, které ve svých šestnácti letech prožila v Ocracoke. Proč byla Maggie v Ocracoke a kdo je vlastně ve skutečnosti Mark? Nový román Nicholase Sparkse vás naprosto pohltí.


POSTAVY:
Maggie - v šestnácti letech prožila náročné období, ovšem bez toho všeho by se nestala úspěšnou fotografkou
Bryce - mladík, který se chce stát vojákem, na svůj věk velmi vyspělý
Mark - nový zaměstnanec Maggie, který se jí snaží pomáhat

OBÁLKA:
Opět máme vlastní obálku, která je krásné vánoční. K příběhu se hodí, to je pravda, ale nějak jsem zvyklá na tu původní, modrou s lodí. Navíc motiv lodi zůstal i mezi jednotlivými odstavci. 

Udělej mi laskavost a nikdy neměj rakovinu, obzvlášť když jsi podle všeho v rozpuku svého života.


MOJE HODNOCENÍ:
Má dvanáctá přečtená kniha od mého nejmilejšího spisovatele Nicholase Sparkse. Původně jsem si myslela, že s jeho knihou zakončím loňský rok. No nakonec nebylo tolik času na čtení a já s jeho knihou trávila poslední dny loňského roku, a také ty první letošního.

Je to od tebe moc hezký, ale oni mě ve skutečnosti vůbec neznají. A nakonec, není to ta nejdůležitější věc v životě? Aby tě dobře znal a miloval někdo, koho sis vybral? 

Přání je nejnovější do češtiny přeložená novinka z roku 2021. A jak už to poslední roky bývá zvykem, nedovedu si představit konec roku bez Sparkse. Jedná se o mého nejoblíbenějšího autora, od kterého mám doma všechny jeho knihy, a své srdcovky už od něj mám. Miluji sledovat, jak se s rukou osudu a tím, jak se jeho život mění, mění i jeho psaný projev. Dřív byly jeho knihy více o lásce, dnes jsou plné romantiky také, ale přináší kromě toho i další emoce. 

Novinka Přání vypráví příběh jedné hrdinky Maggie, která v současnosti umírá na rakovinu. Zbývá jí několik měsíců života, a začne vyprávět o svém životě svému mladšímu kolegovi z práce. Vrací se tak do svých sladkých šestnácti let, kdy nečekaně otěhotněla, a musela se s danou situací vyrovnat

Ať už byl hezký, nebo ne, jakákoliv chuť na milostnou linku se ve mně scvrkla jako rozinka na rozpáleném chodníku. A nebyla jsem si jistá, jestli ještě vůbec kdy v budoucnu zas pocítím tu správnou touhu. 

Ze čtení nejnovějšího Sparkse jsem měla velké dejavu jeho starých knih, což je pravda, že jsem měla už u jeho předloňské novinky Návrat. Přání vás opět velmi zasáhne a emočně vyždímá. Přesto je kniha psána trošku jinak, než jeho předchozí knihy. Nejsou tu totiž klasické kapitoly, ale jen oddíly podle toho, ve které době se děj odehrává. Zdali jsme v přítomnosti, nebo ve vyprávění Maggie. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé části dlouhé i třeba sto stran, což musím přiznat, pro mě byl vcelku oříšek, protože mám ráda dočtenou kapitolu předtím, než musím knihu odložit. 

Romantika v Přání není tak vášnivá, jako jsme u Sparkse zvyklý. Za to samozřejmě může i fakt, že hlavní postavě je ve vyprávění pouze šestnáct let, navíc je těhotná s jiným klukem. Její milostný příběh v minulosti na ní nechal silné otisky, které ji utvořily do podoby ženy, jakou je dnes. Kromě té rakoviny, samozřejmě. 

A rozhodně jí nebude vadit fakt, že se neprobudí, protože... no, protože smrt neumožňuje, aby člověku něco vadilo - nebo nevadilo.

Jak tedy po dočtení hodnotím Přání? Přiznám se, že jsem maličko, opravdu malinko zklamaná. Tak nějak od první stránky jsem naprosto odhadla, všechno, co se v knize stalo. Navíc jsem se nedokázala vžít do vztahu mezi Bryce a Maggie, na mě byl až moc platonický. Je pravda, že jsem knihu četla po Vánocích a těhotná, takže mi některé okamžiky v knize doslova nedělaly moc příjemně. A poslední věc, která mě iritovala, byl překlad. Sparksovy knihy, respektive poslední překlady, měla na svědomí Dana Stuchlá, ovšem novinku překládala Štěpánka Svobodová, jejíž doslovné překlady, hrbolaté fráze a podivné obraty mě vyrušovaly od čtení. Upřímně doufám, že Sparksovu další knihu překládat nebude. 

I přesto je to ale starý známý Nicholas. Najdete tu osudový příběh lásky, hrdiny s chybami, prostředí Severní Karolíny, vážnou nemoc, smrt a v neposlední řadě notnou dávku emocí. Přání se sice nestane mou nejoblíbenější knihou od autora, přesto vám ji mohu doporučit. 


Žádné komentáře

Albatros