Recenze - Vězňova žena - Knižní přístaviště

Jejich jediným důvodem k přežití je jejich láska. Dívka v mužském přestrojení musí přežít ve vojenském zajateckém táboře

Autor: Maggie Brookes

Orig. název: The Prisoner's Wife

Rok: 2020, v ČR: 2020

Počet stran: 384

Nakladatelství: Domino

Překlad: Dana Chodilová

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Izzy by si tolik přála vést poněkud zajímavější život, než jí nabízí středomoravská vesnice. A teď, za války, je to ještě mnohem horší. Samá dřina, žádná radost. Pak se ale najednou všechno změní: na jejich rodinný statek přijde vypomáhat skupina britských válečných zajatců. A jedním z nich je Bill.

Po jejich setkání události naberou rychlý spád. Izzy a Bill se tajně vezmou a vydají se na útěk. Izzy je přestrojená za muže a působí tak věrohodně, že když je nakonec dopadnou nacisté, skončí spolu s Billem ve vojenském zajateckém táboře.

Kdyby Němci přišli na to, že je Izzy žena, okamžitě ji zastřelí. Novomanželé se proto spojí s několika spoluvězni, a společně pak střeží Izzyino tajemství. Ne každý zajatec má ale dobré úmysly. A tak se Bill a Izzy každé ráno probouzejí s nejistotou, jestli se společně dočkají večera. Nebo konce války. Nebo šťastné budoucnosti.

POSTAVY:
Izabela - mladá dívka, jejíž otec a bratr odešli do války, Izabela
Bill - angličan, který
Henry - nejlepší kamarád Billa, který je s ním na statku

OBÁLKA:

I když nejsem zastánce fotografií postav na obálce, tady jsem ráda, že se k nám dostala tato verze zahraniční obálky, která dle mého názoru skvěle padne k příběhu.

MOJE HODNOCENÍ:

Vězňova žena mě zaujala již v edičním plánu. Je pravda, že knih z období Druhé světové války je již tolik, že se v tom množství nedá vyznat. Ale tato s nálepkou skutečného příběhu mě nesmírně zaujala. Jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala díky reading copy.

Hlavní hrdinkou této knihy je mladá dívka Izabela, která by se ráda ve válce angažovala, ale fakt, že je žena jí tomu brání. Jednoho dne k nim na statek přivedou zajaté anglické vojáky na práci mezi nimiž je i Bill. A pak přeskočí jiskra. Prvních sto stran je příběhem lásky a naivity. Mladá dívka se zamiluje do vojáka a jejich vztah je zakázaný. Kradou si chvilky pro sebe a riskují odhalení, které by je stálo život. Jejich jedinou možností je tajný sňatek a následný útěk. A tak se Izzy převleče za kluka a spolu prchají. Jenže jejich útěk nemá šťastný konec a oba skončí ve vojenském zajateckém táboře. Jejich další dobrodružství je plné strachu z odhalení, obavami o život a tvrdou prací, která je čeká.

Českou holku ze statku přivedla do cesty londýnskému klukovi, kterého by jinak nikdy nepotkala.

Prvních sto stran knihy je opravdovým románem, který mě velmi bavil. Má romantická duše byla nadšená a zároveň se děsila toho, co přijde dál. Musím ale uznat, že Izabela je velmi naivní hrdinka. Sama se dobrovolně vystavila podobnému nebezpečí. I když se s Billem milovali, jejich kousek byl opravdovým hazardem. Bill tak neustále byl v pozoru, aby mohl chránit svou ženu. A oni v každém dalším místě riskovali, že odhalí Izzinu skutečnou identitu. Tedy hlavně to, že se jednalo o ženu, která byla schovaná mezi vojáky. Není asi nutno vysvětlovat, co jí tam hrozilo kromě smrti. Bill a Izabela se tedy museli svěřovat různým lidem, jelikož by to sami nezvládli.

Vězňova žena je inspirovaná skutečným příběhem, ke kterému se autorka dostala velkou náhodou. Jednoho dne šla navštívit svou matku do domova seniorů a cestou potkala starého muže, který se jí s příběhem svěřil. Tento muž si nepamatoval skutečná jména. Ale celý příběh byl natolik fascinující, že si autorka dala tu práci a informace prověřovala. K pravým jménům hrdinů ani o jejich dalších osudech se bohužel nedopátrala. Ale rozhodla se tento příběh sepsat s vírou, že tímto způsobem se třeba ke skutečným dalším osudů hrdinů dostane.

Kromě velkého průzkumu všemožných materiálů a ověřování o táborech, dalších lidech a okolnostech, které zajatí vojáci prožívali se Brookes vydala do Čech, kde si prošla všechny místa, která jsou v knize zobrazena. Staré stodoly, kde se schovávali Bill s Izzie, nebo samotný pochod, který na hrdiny čekal. I ten si celý autorka prošla. Opravdu smekám před autorkou, že se do příběhu natolik zapálila a udělala si kompletní přípravu.

Kniha je rozdělena na čtyři části podle toho, kde se děj odehrává od června 1944 až po březen 1945. Většina příběhu je vyprávěna z pohledu Izabely, se kterou se nejprve zamilujeme, poté provdáme a poznáme blaženosti manželského života, které trvá krátce. Poté se z naší novomanželky stává voják Cousins, který je němí. Izzie si prošla těžkou prací, příšernými životními podmínkami ve špíně s omezeným přístupem jídla a samozřejmě i množstvím vší. Musím říct, že o vších se mi bude zdát asi ještě dlouho.

Taková pitomost, bát se pavouků, když mám hned za stěnou celou nacistickou armádu, připravenou odtáhnout mě od Billa, zastřelit mě za špionáž nebo mi provést ještě něco mnohem horšího!

Ačkoliv musím podotknout, že Izabela byla opravdu dětinská, že se do této problematiky v podstatě dobrovolně dostala, tak musím říct, že na druhou stranu byla odvážná a velmi silná, že to všechno zvládla. Ačkoliv její láska k Billovi byla silná, myslím, že to bylo holé šílenství. Dále nemohu nezmínit další skvělé postavy, které byly ochotny pomáhat Billovi a Izzie v jejich šílenství. Čekala bych, že muži na podobném místě nebudou držet při sobě, ale opak byl pravdou. A právě Sydney Reed byl jeden z nich, který v zajateckém táboře také byl a který autorce o příběhu vyprávěl.

Vězňova žena v sobě ukrývá milostný příběh, hrůzu války, ukazuje na zajatecké tábory, které jsem v knize objevovala poprvé. Z knihy jsem nadšená a rozhodně vám ji mohu doporučit.