Recenze - Trny v čase

Nevšední příběh o hledání kořenů | láska a rodina ve filozofickém pojetí

Autor: Jan Tomeš
Rok: 2019
Počet stran: 240
Nakladatelství: Paseka
Moje hodnocení: ✶✶✶✶/a půl

Dvacetiletá Karolína studuje filozofii a zdávají se jí podivné sny. Kdyby se jí nerozbil počítač a nebyla zoufalá, tomu cizímu klukovi, co ji oslovil v kavárně, by nikdy nenapsala. Tomáš: floutek, co se jen vychloubá! To známe. Jenže je to právě Tomáš, kdo Karolínu bez předsudků a rychlých závěrů vyslechne. Karolína totiž také pátrá, kdo vlastně byla její máma a kam zmizela. A tak se tihle dva vydávají na dobrodružnou cestu po Evropě i filozofických směrech a přehodnocují svá stanoviska. O Trny v čase by měli zavadit především ti, kdo se v dětství s chutí ztratili v Sofiině světě a záhady je nepřestaly lákat ani v dospělém věku. Jan Tomeš přichystal literární výlet po celé Evropě i myšlenkových proudech a také ukázal, že mileniálové nemají v hlavě jen avokádo.

REPORT Z DUBNOVÉHO BOOK CLUBU S AUTOREM ZDE

POSTAVY:

Karolína - studentka filozofie, kterou poslední dny trápí zvláštní sny, její maminka zemřela při porodu a ona nikdy nepoznala své příbuzné, vyrůstala u svého tatínka

Tomáš - jeho přítelkyně ho podvedla s jeho nejlepším kamarádem, studoval medicínu, ale vykašlal se na to

OBÁLKA:

Paseka prostě ty obálky umí! Trny v čase mají nejen krásnou obálku, ale celková grafická úprava je doslova pastvou pro oči. Každá kapitola je nadepsána na vlastním tmavě modrém listu. A kniha má také svou látkovou záložku, což je prostě skvost. Kniha je navíc v roztomilém menším A5 formátu a díky tomu se krásně vejde do kabelky a celkově působí velmi sympatickým dojmem. 

FILMOVÉ HODNOCENÍ:

-

Tak nepředstavitelná vzdálenost má paradoxně blízko k myšlence, že žádný prostor neexistuje. Jako když člověk ponoří ruce do horké vody a v prvním okamžiku, než se smysly vzpamatují, cítí chlad.

MOJE HODNOCENÍ:

Čím dál častěji se s radostí pouštím do české literatury. Jak by taky ne, když jsem Češka a ráda bych odhalila kouzlo svého národa. Kniha Trny v čase oficiálně vychází 17.dubna a já jsem měla díky Kubovi z Book´s calling a nakladatelství Paseka možnost přečíst si ji dva týdny před jejím vydáním. 

Trny v čase jsou rozděleny do 26 kapitol a je vyprávěna v er formě. Kapitoly v knize se téměř pravidelně střídají o hlavních dvou postavách, kterými jsou Tomáš a Karolína. Ti se náhodně setkají v kavárně. Tomáš se Karolíně představuje jako hejsek, když jí zničehonic nabídne pomoc s rozbitým PC. Karolína brzy pochopí, že Tomáš není takový, jakého si ho nejprve vykreslila. Ačkoliv mezi oběma pracuje chemie, nemusíte se bát přehnané romantiky. Vše působí věrohodně  a přirozeně. Knihu přečtete za jedno odpoledne, ale její myšlenky ve vás zůstanou ještě dlouho po dočtení. 

Karolína nikdy nepoznala svou maminku, natož její rodinu, žije pouze s otcem. Jednoho dne ji začnou trápit zvláštní sny, které jí připomínají maminku. Kvůli nim začíná po svém původu pátrat. Tomáš, který se jí na první pohled zdál jako obyčejný floutek, jí začne s pátráním pomáhat. Oba mají rádi filozofii, takže si jsou vzájemně užiteční. A tak začíná celý příběh, který hrdiny zavede nejen po českých městech, ale také do různých zemí Evropy.

Trny v čase jsou nenáročnou a milou jednohubkou, která mě nesmírně pohladila po duši. Absolutně jsem nečekala, že si ji při čtení tolik zamiluji. Je to rozhodně jedno z milých překvapení letošního roku. Její čtení jsem si opravdu užila. Ani jsem se nenadála a měla jsem ji přečtenou. Už teď se těším, až se do knihy znovu ponořím, protože mi jistě odhalí to, co jsem při prvním čtení přehlídla. Kniha v sobě nese filozofické prvky, které ale nijak od čtení neodrazují, pokud nejste příznivci tohoto oboru. Celá kniha je založena na myšlenkách Rosenkruciánů, což je označená tajné společnosti založené na mystické a esoterické tradici. Odkazy na další knihy, které hrdinům pomáhají s jejich pátráním jsem si poznamenala a ráda si je přečtu. 

Ačkoli měl pro tu labilní filozofku od začátku slabost, něco mu říkalo, že tentokrát bude lepší předstírat nezájem. Táta do něj vždycky hustil, že když chceš zbohatnout musíš umět odložit spotřebu.

V celé knize jsou odkazy na současnost, díky čemuž jsem se cítila jako doma. Pražské prostředí, prezident čínské republiky na návštěvě v Praze. Hlavní hrdinka Karolína se svým tatínkem sledovala s napětím každý díl Tisíce a jedné noci, což je turecký seriál, který určité procento populace opravdu bavil. Sama jsem viděla asi jeden díl, ale snad každý o tom zaslechl. Mám ráda, když knihy pomocí takových maličkostí mají dokreslení pozadí, které tak působí věrohodněji. 

Tomáš a Karolína jsou velmi sympatičtí hlavní hrdinové, jejichž osudy mě bavily. Jejich vztah se vyvíjel pomalu, ale nikde nenudil. Naopak. Kniha není příliš rozsáhlá, takže ani nemůžete čekat obrovské množství milostných chvil. Romantika je v této knize nenucená a spíše celé jen dokresluje. Tomáš a Karolína jsou skvěle napsané postavy, které mě velmi zajímali. Je pravda, že Karolíně jsem v pár bodech nerozuměla, ale tak každý jsme jiný. A díky svým chybám se můžeme stát lepšími lidmi. U Karolíny mi vadilo to, že cokoliv mohla dostat od Tomáše brala jako samozřejmost. On jí nabídl výlet za poznáním a ona to přijala. Na cenu nehleděla. Já bych si od nikoho nenechala nic zaplatit. 

Kniha mě opravdu hodně bavila a mrzelo mě, že nastal konec! Po dočtení knihy jsem si vzadu v knize našla, že redaktorkou knihy byla Barbora Klimtová, kterou jsem díky Kubovi mohla poznat na Literárním salonu. Všímáte si, kdo knihu rediguje nebo je vám to úplně fuk? Já si doposud všímala pouze překladatelů, ale redaktoři mají na knihách značný podíl. 

"Nejlepší způsob, jak zjistit princip fungování světa, je poznat, jak funguju já sám. Mikrokosmos se řídí stejnými principy jako makrokosmos. Každý z nás v sobě takto nosí Boha. "

Kniha Trny v čase vychází již 17.dubna! Zakoupit ji můžete na stránkách Paseky ZDE

Za knihu moc děkuji nakladatelství Paseka a Jakubovi.