Recenze - Tiché roky

Rodinné drama na pozadí dramatických událostí | komplikovaný vztah otce a dcery



Autor: Alena Mornštajnová
Orig. název: -
Pořadí v sérii: #-
Rok: 2019
Počet stran: 296
Nakladatelství: Host
Překlad: -
Moje hodnocení: ✶✶✶✶/a půl

Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“?
Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo.
Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.
REPORT Z Book clubu najdete ZDE

POSTAVY:
Bohdana - dcerka Svatopluka a Evy, od dětství nemluví a je fixovaná na Bělu, ráda by našla další členy své rodiny, ale otec s ní nekomunikuji a o minulosti nemluví
Svatopluk - narodil se v roce 1935 a velmi se prosazoval v politice jako komunista, stal se z něj tvrdý a nepříjemný člověk
Eva - první manželka Svatopluka, jeho rodina ji neměla ráda, milovala hudbu a hrála na klavír, snila o velké kariéře, zemřela několik měsíců po narození Bohdanky
Běla - druhá manželka Svatopluka, která zbožňuje jeho dceru a kvůli ní s ním zůstává, učí ve školce
Doubravka - sestra Svatopluka, která za války odjela do zahraničí, tam žila se svým přítelem ale po válce přijela nešťastná domů

OBÁLKA:
Nádherná obálka nové knihy Aleny Mornštajnové má na svědomí skvělá Lucie Zajíčková. Obálka se k příběhu skvěle hodí. Papíroví ptáčci složení z notového papíru jsou dokonalí a společně s názvem příběhu vypráví zákoutí příběhu. 

FILMOVÉ HODNOCENÍ:
-


MOJE HODNOCENÍ:
Alena Mornštajnová je velmi oblíbená a chválená česká spisovatelka. Sama jsem se k jejím knihám dlouho nedostala, i přesto, že jsem její Hanu měla doma nějaký ten pátek. Vydání její nové knihy a především Bookclub, který se konal v Praze mě nakopl, abych tento velký rest konečně napravila. A já si jen říkám, proč mi to tak dlouho trvalo? 

Tiché roky je rodinný román o životě a o tom, že lidé si často ubližují mlčením víc, než si můžou myslet. Komplikovaný příběh otce a dcery, který zasahuje i do otcovy minulosti je skvěle vykreslený. V knize je celkem 20 kapitol, kdy se střídají kapitoly dcery a otce. Zatímco kapitoly otce jsou vyprávěny třetí osobou, dceřiny kapitoly jsou vyprávěny v ich formě. Bojíte se, že budete zmatení? Nemusíte.


Na světě je hodně lidí - zvědavých i lhostejných, dobrých i špatných - a já se musím nauit mezi nimi žít, přestože schovat se někam do kouta a jen se dívat by bylo mnohem jednodušší.


Dcera Bohdana je malá dívka, které zemřela maminka, když byla maličká. Se svým otcem Svatoplukem má hodně komplikovaný vztah. Otec ji nevyhledává, spíše ji přehlíží a nijak s ní nekomunikuje. Bohdana je velmi osamocená dívka, která je ráda někde v koutku sama. Nemluví a ačkoliv si uvědomuje svou podivnost, nijak s ní nemůže hnout. Má štěstí, že si ji ve školce oblíbí její učitelka Běla, která se záhy stává její náhradní maminkou. 

Bohdančin otec Svatopluk není ideální otec. V jeho věku by Bohdanka mohla být spíše jeho vnučkou než dcerou. Ovšem to není největší důvod, proč se ke své dceři chová tak, jak se k ní chová. Vývoj jeho postavy sahá až k jeho narození, kdy se narodil politicky zaměřenému otci do chudé rodiny, která se musela starat o čtyři děti. Jeho život nebyl jednoduchý a právě v jeho příběhu se nachází klíč k tomu, proč se z něho stal jiný člověk. 

Na začátku příběhu jsou otec i dcera dětmi a jejich příběh teprve začíná. Postupně dospívají a prožívají své vzlety a pády napříč životem v Československu a Česku. V knize se tak v podstatě rozvíjejí dva příběhy, které jsou ale vzájemně provázané a v jedné části se spojí úplně.

Hype kolem autorky jsem stále přecházela a do jejích knih jsem se nepouštěla vlastně ani nevím přesně proč. Ovšem zhruba před rokem jsem se rozhodla přijít na kloub celé záhadě, ale z důvodu nedostatku času jsem se k ní nedostala. A proto se mnou první knihou od Aleny staly Tiché roky. Tato kniha mi i několik dní po přečtení stále žije v hlavě a její hrdinové mě ne a ne opustit.

Nejprve jsem neměla příliš v lásce Svatopluka. Ale později, jsem pochopila, že jeho příběh není jen černý. Všechno mělo svůj důvod a i tento přísný a chladný muž měl své srdce, které se ale rozbilo na milion kousků. Hrdinové zde nejsou příliš šťastní, ale za své chyby si můžou sami a nemůžou se příliš ohánět politickou situací v zemi. Svatoplukův příběh je daleko delší než Bohdany, ale za to také může, že se Svatoplukem prožíváme jeho zhruba 70 let, zatímco s Bohdanou prožijeme jen 30.

Nejvíc nesympatická mi byla postava Blanky, kterou vám tady zcela nerozvedu, jelikož bych vám nerada vyspoilerovala zápletky. Každopádně chování této postavy mi přišlo naprosto neakceptovatelné a to jak se zachovala ke svým rodičům mi přišlo nemístné. Ano, ať by udělala cokoliv, stejně svou rodinu zahanbila a připravila o vše, o co celé roky bojovali. Ale svým zachováním se zachránila sama a rodinu zničila.

Závěr? Někomu scházel v celé knize nějaký doslov nebo epilog, za mě ale rozhodně nebyl třeba. Poslední kapitola včetně poslední věty byla naprosto fantastická a já při dočítání měla husí kůži. Sice jsem u knihy doslova nebrečela (pravda, ne vždy jsem k tomu neměla daleko), ale stejně mě velmi zasáhla.

Knihu doporučuji všemi deseti a pět z pěti nedávám jen proto, že mi všichni říkají, že Hana je ještě lepší, tak doufám, že si tu půl hvězdu neschovávám zbytečně.


Dny se ztrácely v minulosti jako obrazy za oknem rozjetého vlaku.



Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Aničce z Hostu. Tiché roky zakoupíte na jejich stránkách se slevou! 





3 komentáře

  1. Mám od autorky doma Hanu a stále se k ní nějak nemohu dostat. Autorka je hodně chválená a možná právě proto se jí tak vyhýbám, protože se bojím zklamání :X

    Gabux | Poslední článek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. chápu, proto jsem spoustu knih odkládala na dobu neurčitou. Odklad Hany mě dost mrzí a po přečtení Tichých roků nutně potřebuju přečíst všechny autorčiny knihy :-)

      Vymazat
  2. S Blankou rozhodně souhlasím. Jinak se mi příběh líbit, líbí se mi styl od Aleny M. Doma na mě čeká Hotýlek, a zatím si ho šetřím ❤️

    All about Candys life

    OdpovědětVymazat

Albatros