Spisovatelem se může stát pouze ten, kdo čte
Ahoj všichni,
když jsem začala sepisovat recenzi na knihu Hodiny, s hrůzou jsem zjistila, že jsem nezveřejnila svůj článek o setkání s tímto úžasným spisovatelem. Doufám, že mi tuto prodlevu prominete, a článek si i přesto vychutnáte. V neděli 20.října se konal poslední den ročníku 2019 Prague Writer´s Festival, jehož součástí byl také brunch a autogramiáda s Michaelem Cunninghamem, která se konala v Art & Gallery Černá labuť. Akce byla volně dostupná veřejnosti, pouze omezená kapacitou místa, takže pokud jste si zakoupili vstupenku, svého oblíbeného autora jste nemohli minout.
Michael Cunningham, jehož krátký medailonek si můžete přečíst zde, zavítal do České republiky potřetí, pokaždé v rámci festivalu Prague Writer´s Festival. Jeden z nejuznávanějších amerických spisovatelů současnosti je držitelem Pulitzerovy ceny za román Hodiny. Podle knihy sám napsal i scénář ke stejnojmennému filmu, který získal Oscara.
Michael je nesmírně inspirativní člověk, celé setkání s jeho fanoušky bylo nesmírně uvolněné a příjemné. Celá akce byla dvojjazyčná (angličtina, čeština), přítomná byla skvělá tlumočnice, která byla milá a pohotová. Pomáhala i s komunikací fanoušků, což bylo rozhodně přínosem akce. Dopolední program jsme započali jídlem, kterého byla opravdu pestrá nabídka a kterou jsem vám zapomněla vyfotit. Myslím, že si na své přišel opravdu každý.
Celou neděli mi dělala společnost Terka, která si od Michaela zamilovala knihu Hodiny. Sama jsem ji v den setkání přečtenou neměla, napravila jsem až relativně nedávno. Ale nelituji toho, protože jsem nejprve přečetla Paní Dallowayovou od Virginie Woolfové, a až poté jsem se pustila do knihy, která by bez své předlohy nikdy nemohla vzniknout. S Michaelem jsem se setkala a měla jsem od něj načtenou pouze Divokou labuť a jiné příběhy.
A jak tedy probíhal nedělní brunch? V úvodu proběhlo krátké seznámení s Michaelem. Poté nastal prostor pro otázky, které nejprve byly od zakladatele festivalu Michaela Marche, a poté byl prostor pro dotazy z publika. Dozvěděli jsme se tak například, že se Michael chtěl stát rockovou hvězdou.
Cunningham v rámci festivalu předčítal ze své připravované knihy (stále nepublikované) s pracovním názvem Glory, která vypráví o polské dívce ze 30.let minulého století a odehrává se ve Spojených státech. Michael má osobní pravidlo, že vždy předčítá z nepublikovaných nebo připravovaných děl. Ukázku jsem našla k přečtení na tomto webu.
Michael je gay, tím se netají ale také to nepovažuje za informaci, kterou by o něm lidé měli vědět na prvním místě. Nechce být považován za homosexuálního spisovatele, i když se tomuto tématu rozhodně ve svých dílech nevyhýbá. V psaní rád riskuje a zkouší nové věci - jen to ho dokáže někam dál posunout. Jinak by mohl pracovat v mekáči, tam není žádná možnost postupu.
Ke zrodu Hodin dopomohla náhoda. V patnácti letech se zamiloval do dívky, která četla Paní Dallowayovou od Virginie Wolfové, kterou si kvůli ní také přečetl. Pro něj to byla v té době naprosto jiná kniha, než do té doby přečetl. Dodnes je tato kniha pro něj něco jako první pusa. Tedy něco, co si člověk pamatuje a má pro něj jistý význam.
10 let trvalo než něco publikoval. Jelikož potřebuje psát ráno, musel si hledat práci, kdy bude moct být ráno doma a večer bude pracovat. Ze tří povolání si vybral barmana.
10 let trvalo než něco publikoval. Jelikož potřebuje psát ráno, musel si hledat práci, kdy bude moct být ráno doma a večer bude pracovat. Ze tří povolání si vybral barmana.
V současné době učí na univerzitě Yale kreativní psaní. V jeho třídě je dvanáct studentů, kterým pomáhá najít jejich vnitřní hlas, aby dokázali napsat to, co dokáží napsat pouze oni. Aby byli originální a a využili to, co v nich je. Podle Michaela nejsou přímá objektiva k poznání toho, zda má někdo opravdu literární talent. Je však důležité, aby budoucí spisovatel četl, jinak se nemůže stát dobrým spisovatelem. Sám u svých studentů sice má vlastní pocit, že má někdo opravdový talent když čte jejich texty, ale i tak se mu stalo, že si o někom myslel, že nemá žádný talent a po letech objevil ve výloze knihkupectví studentovu knihu.
Žádné komentáře