Recenze - Ve stínu hvozdu

Pohádkové fantasy | čarodějové a kouzla | intriky a království


Autor: Naomi Novik
Orig. název: Uprooted
Pořadí v sérii: -
Rok: 2015, v ČR: 2019
Počet stran: 488
Nakladatelství: Host
Překlad: Milan Žáček
Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Agnieszka miluje své domovské údolí, klidnou vesnici, lesy a průzračnou řeku. Ale na hranici stojí zlověstný Hvozd plný zlomyslné moci, jehož stín tíživě padá na její život.

Aby zlé síly zůstaly v Hvozdu, spoléhají Agniežčini lidé na chladného a vypočítavého čaroděje známého pod jménem Drak. Ten však za svou pomoc vyžaduje hrozivou cenu: každých deset let mu musí jít sloužit jedna mladá žena, což je osud téměř stejně hrozný, jako kdyby propadla Hvozdu.

Další volba se rychle blíží a Agnieszka má strach. Každý ví, že tentokrát si Drak vezme Kasiu — krásnou, hodnou, statečnou Kasiu, Agniežčinu nejdražší přítelkyni, která je vším, čím Agnieszka není. A neexistuje způsob, jak ji zachránit. Ale když Drak konečně přijde, překvapivě si vybere někoho jiného.

"Nejšpinavější v celé této věži jsi ty," řekl, což byla pravda, ale i tak to od něj nebylo hezké.


POSTAVY:
Agnieszka - kamarádka Kasie, která je tak trošku nemehlo, žije poblíž Hvozdu a je spíše nevýrazná
Drak - chladný a nevypočitatelný čaroděj, který si za to, že drží zlo ve Hvozdu, vybírá každých deset let jinou sedmnáctiletou dívku na to, aby mu sloužila
Kasia - krásná, laskavá dívka, která je velkou adeptkou Draka

OBÁLKA:
Ve stínu hvozdu má velmi krásnou obálku a celkově grafická úprava je velmi povedená. Dost mě překvapilo, že je kniha v paperbacku, protože jsem celou dobu předpokládala, že bude v hardbacku. Kniha je dost tlustá a rozhodně by jí to víc slušelo v hardbacku. Ale jinak je nádherná. 

FILMOVÉ HODNOCENÍ:
-


MOJE HODNOCENÍ:
Re-tellingy na Krásku a zvíře mám docela načtené a právě z anotace této knihy na mě v první myšlence dolehl stín zmiňované klasické pohádky. U každé si říkám, že už další nepotřebuji a přesto se nechávám zlákat na další a další. Ve stínu hvozdu sice nikde nemá přímo napsané, že se jedná o tento re-telling a navíc po přečtení opravdu nemám pocit, že by se jednalo o přepis pohádky. Tato kniha má v zahraničí neskutečně dobré ohlasy. Nechala jsem se strhnout davem a také si ji přečetla. A rozhodně toho nelituji!

Ve stínu hvozdu vypráví o mladé sedmnáctileté dívce Agnieszce, která žije poblíž Hvozdu. Hvozd je les, ve kterém se zdržuje veškeré zlo, které má pod kontrolou čaroděj Drak. Jediné, co chce po lidech, je každých deset let jednu sedmnáctiletou dívku, která mu na dalších deset let bude sloužit. Po těchto letech každé děvče propustí a s věnem ji pouští do světa. Další očekávanou vyvolenou je právě Kasia, krásná dívka, která se na tuto úlohu již od dětství připravuje.


"Občas jsem měla milence, většinou vojáka. Ale jakmile dosáhneš určitého věku, jsou jako květiny: víš, že zvadnou hned, jak je uložíš do vázy."


Agnieszka není nejhezčí dívkou ve vesnici, je v podstatě průměrná a jinak ji spíše předchází pověst nešiky. Ovšem právě ona je vybrána jako nová Drakova dívka. Hned v úvodu příběhu se tedy seznamuje se svými úkoly a začíná poznávat Draka, který je k ní nesmírně hrubý a neustále jí nadává do hus apod. Agnieszka si z toho ani moc nedělá, protože ji čeká velmi zajímavé překvapení. Oč se jedná vám ale neprozradím, protože to bych vás připravila o hodně.

A právě v tomto okamžiku končí jakákoliv podobnost s pohádkovým světem. Zde se příběh začíná obracet zcela nečekaným směrem. Nemůžu říct, že by mě tento směr příliš zklamal, ale je pravda, že když jsem do knihy šla, očekávala jsem něco trošku jiného. Jak vám to popsat bez prozrazení důležitých okolností.. Očekávala jsem něco jako přepis Krásky a zvířete. Čekala jsem pohádkovější příběh a dostala jsem spíše temnou tvář jako z filmu Sněhurka a lovec. Zkrátka a dobře, příběh se naprosto otočil, a Agnieszka se dostává do zcela jiného kruhu. Musí se pokusit vyřešit nastalou situaci.

Ve stínu hvozdu je psána neskutečně příjemným a květnatým jazykem, který působil jako balzám na mou bolavou čtecí duši. Čas od času jsou podobně vyprávěné příběhy třeba. Trošku mi v knize scházela mapa, kterou už ve fantasy příbězích považuji za nutnost. Autorka stvořila až pohádkový svět, který na mě působil velmi tajemné a dost často jsem vůbec nevěděla, co si o něm myslet. Samotný Hvozd byl velmi dobře popsaný - tajemný les, který si žije vlastním životem a slučuje se v něm zlo? No řekněte, kolik z vás se bojí lesů?


"Kniha nemusí být magická, aby měla nějakou hodnotu."


Velký plus u knihy vidím v tom, že se konečně jedná o stand-alone, tedy o jeden díl, který je ukončený a nikde na něj nečeká pokračování. V dnešní době je moderní rozepisovat minimálně trilogii. Ovšem pokud se obáváte, že se autorka příliš nerozepsala, jste na omylu. Ve stínu hvozdu je také dost rozepsaná a především začátek je docela zdlouhavý. Jakmile ale překonáte začátek a pochopíte velkou myšlenku příběhu, pak si knihu zamilujete.

V knize nechybí ani milostná linka, která ale není nijak náročná a spíše děj doplňovala, než aby ho celý tvořila. Sice přesně nevím, kdy proběhla ta osudová jiskra. Nebo zda mi v knize neunikl zásadní rozhovor, ale i tak za mě tedy další pomyslné plus. Autorka volila dost netradiční výběr jmen, a já si chvílemi dopisovala postavy na papír, abych se v nich neztratila. Co se týče hlavních hrdinů - Agniszky a Draka, byla jsem spokojená. Drak je nesmírně povrchní a neomalený hrdina, který se s ničím a nikým nemaže. 

"Jak jsi..." začal, když se opřel o loket a konečně v něm začalo kypět rozhořčení, a já jsem ho zatlačila zpátky na postel a políbila ho.
Překvapeně mi něco zachrčel do úst, sevřel mi ruce a odtáhl mě. "Poslouchej. Ty neuvěřitelné stvoření, jsem o ví než století starší než ty..."
"Ach, buď zticha?" přerušila jsem ho netrpělivě.


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji Aniččce z Hostu. Ve stínu hvozdu zakoupíte na stránkách se slevou!

Žádné komentáře

Albatros