Recenze - Jedno italské léto - Knižní přístaviště

Matka pro ni byla nejlepší kamarádkou, oporou, rodinou, láskou jejího života. A teď je navždy pryč.

Autor: Rebecca Serle

Orig. název: One Italian Summer

Rok: 2022, v ČR: 2023

Počet stran: 232

Nakladatelství: ikar

Překlad: Petra Pachlová

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Její matka Carol malebné italské pobřeží Amalfi zbožňovala. Co tam čeká na ni? Katy neví, co si počít. Právě jí zemřela matka – nejlepší kamarádka a člověk, kterému mohla zavolat za všech okolností. Brzy spolu měly také jet na dlouho plánovanou dovolenou do Positana, kde Carol kdysi prožila nezapomenutelné léto. Na tuhle cestu čekala Katy roky, ale teď musí vstříc dobrodružství vyrazit sama. Jakmile však vkročí na pobřeží Amalfi, cítí, že se vrací k životu. A pak se zničehonic objeví Carol – zdravá, opálená a třicetiletá. Jak se to mohlo stát? Je něco, co mezi matkou a dcerou zůstalo nevyřčeno?

RECENZE NA KNIHU ZA PĚT LET

POSTAVY:

Katy - ztratila svou milovanou matku, má pocit, že sama nežije svůj život

Carol - matka Katy, nová Carol

Eric - manžel Katy, jsou spolu spoustu let

Adam - miluje Itálii, setkal se s Katy v Positanu, je svobodný a pracuje s nemovitostmi

OBÁLKA:

Slunná obálka skvěle zosobňuje léto v Itálii. Obálky této autorky jsou velmi pěkné a na první pohled jednoduché. Jsem ráda, že zůstala původní obálka.

Víte, moje matka je velkou láskou mého života. Je velkou láskou mého života a já ji ztratila.

MOJE HODNOCENÍ:

Před dvěma lety jsem přečetla od autorky její knihu Za pět let, která se mi nesmírně líbila. Proto jsem neváhala, a do její další knihy se pustila. Předchozí kniha mi ukázala, že mě autorka umí opravdu zarmoutit, rozbrečet a po přečtení anotace její novinky mi bylo jasné, že ani u této nezůstane mé oko suché.

Nikdy nevěř nikomu, kdo ještě neměl zlomené srdce. Je to předtím a potom. Svět pak už nikdy nevidíš úplně stejně.

Jedno italské léto je kratší román, který zpracovává příběh mladé ženy, která ztratila svou milovanou matku, která pro ni byla nepostradatelnou kamarádkou, rodinou a přístavem. Po její smrti se jí život zhroutil jako domeček z karet, její manželství, které najednou zevšednělo se ocitlo na pokraji krachu, a jí jako jediné možné východisko přišlo na mysl uskutečnit cestu do Itálie, kterou spolu s matkou plánovaly.

Kniha má ani ne dvě stě padesát stran, proto je hned jasné, že kniha nebude nikde zdlouhavá. Kdo by od knihy mohl očekávat romantickou oddechovku ve slunné Itálii by byl rozhodně na omylu. Kniha se odehrává v Itálii, ve slunném rekreačním městečku Positano, kam se hlavní hrdinka sama vypraví ani vlastně neví proč. Katy je ztracená, jako mladá se vdala v podstatě za první vážný vztah svého života, nijak si v životě neužila. Nyní, když ztratila svou dokonalou matku sama nevím kam se svým životem dál. Najednou neví, zda je pro ni její partner opravdu ten pravý.

Najednou si přeju, abych byla jako nepopsaný list. Abych se nenechala tak pevně spoutat - manželstvím, domem, životem, se kterým se nedá hnout, přinejmenším ne bez nějaké destrukce.

Co se mi na autorčině tvorbě opravdu líbí je fakt, že ač se její romány odehrávají v současnosti, vždy mají i malé nadpřirozené zápletky. V tomto případě je to jakýsi návrat zemřelé matky hrdinky. Možnost poznat mladší já milované matky je pro Katy opravdu nesmírně důležité. Ač je sama nejprve v šoku, nedokáže si danou situaci vysvětlit, přesto je za to nesmírně vděčná. Poznává tak svou matku ve zcela jiném měřítku. V dané chvíli si uvědomuje, na kolik důležitých věcí se své matky nikdy nezeptala, kolik věcí nechávala na ni a dnes, když se na ni nemůže obrátit, je ztracená.

Četla jsem různé ohlasy na tuto knihu, a chápu, proč někomu nemusí být zrovna po chuti, přesto se řadím do vedlejší koleje, a já z knihy jásám. Respektive se přiznám, že jsem u knihy několikrát brečela. Ztráta maminky nebo jiné milované osoby je pro mě samotnou velký strašák, proto vždy když čtu podobné téma, velmi se s postavami sžiji a prožívám společně s nimi jejich utrpení.

Nemůžeš soudit něčí život, dokud ho sama neprožiješ.

Katy je sympatický hlavní hrdinka, která sice někomu může opravdu jít na nervy, jak stále vychvaluje svou matku. Má ji za modlu, za dokonalou hrdinku, ale kdo to s maminkou takhle nemá? Navíc po ztrátě milované osoby opravdu v hlavě nemáte ty drobnosti, které vás na ztracené osobě trápili, ale vždy na ni vzpomínáte v dobrém.

Jedno italské léto v sobě nese i romantickou linku, vlastně takový milostný trojúhelník. Katy se potácí mezi svým manželstvím a mužem, kterého v Itálii poznává. Osobně nemám ráda milostné trojúhelníky, ale v této knize mi tato zápletka opravdu sedla. Popravdě mě mrzí, jak to nakonec dopadlo mezi Katy Erikem a Adamem.

Pouto, které nás spojovalo, se přestřihlo a mě drtí pocit, jak málo mi zbylo, jak je každá další věc jen přinejmenším druhá.

Jedno italské léto mohu doporučit všem, kteří mají rádi Itálii, kteří si rádi u knihy pobrečí, kteří hledají něco jiného, než romantickou jednohubku na léto.