Recenze - Otec neznámý - Knižní přístaviště

Rodinné drama o rodině bez otce

Autor: Julie Clark

Orig. název: The One We Choose

Rok: 2018, v ČR: 2021

Počet stran: 328

Nakladatelství: ikar

Překlad: Markéta Polochová

Moje hodnocení: ✶✶✶

Svět genetičky Paige Robsonové se otřásá v základech: její osmiletý syn Miles se snaží zapadnout v nové škole a začíná se ptát na svého biologického otce. Paigein pečlivě budovaný život se pomalu hroutí, protože pravda o Milesově otci by mohla zničit vše, co pro ni dosud bylo cenné. A když dojde k neštěstí, Paige musí čelit důsledkům sdílení tajemství, které zná jen ona. Autorka New York Times´ bestselleru Poslední let Julie Clark ve své prvotině s lehkostí a vtipem ukazuje, že zatímco věda je fascinující, řešení intimních tajemství, kdo jsme a odkud pocházíme, probouzí emoce složitější než vlákna DNA, jež nás utvářejí.

Stárne. A zatímco ty se zaobíráš tím, že ho musíš trestat za to, že nebyl takový táta, jakého jsi chtěla mít, přicházíš o příležitost ho teď poznat.

POSTAVY:

Paige - svobodná matka, která toužila po dítěti, a jelikož neměla vhodného partnera zvolila dárce spermatu

Miles - syn Paige, kterému se ve škole smějí, že nezná svého otce

Liam - přítel Paige, která si ho k sobě nechce příliš pustit

OBÁLKA:

Původní obálka zobrazovala ruské kolo, které mi k příběhu tolik nesedí, česká sice krásně zobrazuje děj, ovšem více působí jako thriller, což ale kniha není. Jedná se o dramatický román pro ženy.

Epigenetická dědičnost je koncept, kdy zkušenost rodiče může být přenesena na budoucí generace. To znamená, že události v životě vašeho dědečka mohou ovlivnit způsob, jakým prožíváte události ve vašem životě.

MOJE HODNOCENÍ:

Od Julie Clark jsem vloni četla její Poslední let, ke která se mi líbila i jsem k ní měla jisté výhrady. Ovšem příliš dlouho jsem nepřemýšlela, zda se do knihy pustím, jelikož mě anotace nesmírně zaujala.

Zapomněla na to, jaký pocit izolace to je, vyrůstat bez táty. Je to jako přijít o končetinu - matně si pamatujete, že by tam něco mělo být.

Otec neznámý by se mohl zdát jako thriller, ovšem jedná se o dramatický či psychologický román pro ženy. Hlavní hrdinka Paige si nese na bedrech smutné dětství ve kterém postrádala svého otce. Možná proto je k opačnému pohlaví poměrně uzavřená a její vztah s Liamem tím trpí. Odmítá si ho blíže pustit k tělu, učinit další krok v jejím vztahu přestože ho má ráda. Je především matkou na plný úvazek, Miles je pro ni vším. Netuší, kdo je jeho otec, jelikož se jednalo o dárce spermatu.

Ty sis kolem sebe vybudovala tolik zdí, že je ani nevidíš.

Naprosto oceňuji námět této knihy, který mě velmi nadchl. Do knihy jsem šla s tím, že to bude thriller, ale velmi záhy jsem přepnula do ženského románu. Myslím, že pokud od knihy nečekáte opravdový thriller, tak si její čtení užijete. Kromě příběhu samotného je v knize i celá řada zajímavých informací o genetice. Každou kapitolu předchází nějaká zajímavá informace, která je důležitá i pro děj samotný. Tyto informace mě velmi bavily a rozhodně jsem si z nich hodně odnesla.

Kožní buňky žijí pouze dva až tři týdny. Takže když se rozejdete se svým přítelem, za pár měsíců na vás nezůstane jediná část, které se dotýkal.

Než se pustíte do čtení, asi raději nečtěte anotaci, která toho na můj vkus opět prozrazuje příliš. Na druhou stranu i ze začátku anotace je patrné, že se bude řešit kdo je chlapcův otec a že to bude pointa celého příběhu. Ovšem ač tuto skutečnost čtenáři nastínila hned na začátku, hrdinka si pro odhalení musí počkat nejméně sto stran. A to mě na knize mrzelo. To je ten důvod, proč nemůžu knihu hodnotit výš, ač si myslím, že by na to měla.

Přes sto stránek s hrdinkou prožíváte její běžný život a nic moc se neděje. Pak přijde odhalení a vzápětí přijde zlom, který mi vyrazil dech! Za tuto skutečnost tleskám ale zároveň musím podotknout, že mi to zlomilo srdce. Druhá polovina knihy je opravdu skvělá ale zároveň velmi emočně náročná. Bude vás u ní bolet na duši.