Historický příběh ze Španělska 50. let
Autor: Ruta Sepetys
Orig. název: The Fountains of Silence
Rok: 2019, v ČR: 2020
Počet stran: 536
Nakladatelství: CooBoo
Překlad: Petr Eliáš
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶
Madrid, píše se rok 1957. Španělsko za diktatury generála Franca skrývá temné tajemství. Do země proudí turisté a zahraniční obchodníci lákáni na slunce a víno. Mezi mini je i osmnáctiletý Daniel Matheson, syn ropného magnáta, který přijede do Madridu se svými rodiči a doufá, že bude moci prostřednictvím čočky fotoaparátu poznat zemi, kde se narodila jeho matka. Fotografování - a osud - mu přivedou do cesty Anu. Překážky, jimž musí její rodina čelit, odhalují přetrvávající hrozby španělské občanské války i mrazivé rozhraní mezi štěstím a strachem. Danielovy fotky vyvolávají nepříjemné otázky. Je zahnaný do kouta složitými rozhodnutími, protože chce chránit ty, které miluje. V příběhu, kde se potkávají životy a láska s osudy, se ukáže neuvěřitelně temná stránka tohoto jinak slunného španělského města.
Když se dívám na jeho obrazy mořského pobřeží, cítím vítr i moře. Cítím, jaké by to bylo, kdybych byla svobodná.
POSTAVY:
Ana - pokojská v hotelu Hilton, která si chrání svá tajemství
Daniel - Američan který přijel se svými rodiči na krátký čas do Španělska, miluje focení a rád by se tomu věnoval
Puri - pracuje v nemocnici s odloženými dětmi, je sestřenicí Any
Julia - sestra Any, je švadlena, má děti a manžela Antonia, mají spolu spoustu dluhů
OBÁLKA:
Nádherná žlutá obálka vyvolává jak španělskou atmosféru tak i skvělé podzimní pocity.
Mé tajemství je to, že dokážu skvěle udržet tajemství.
MOJE HODNOCENÍ:
Ruta Sepetys je i u nás velmi oblíbená autorka, od které jsem její předchozí knihy bohužel ještě nečetla i když je mám doma už roky. Její novinku jsem nemohla minout a pustila jsem se do ní okamžitě.
Už od školy jsem měla ráda dějepis, proto není asi žádným překvapením, když řeknu že miluji historické romány. Baví mě přenášet se do dob dávno minulých a prožívat s lidmi jejich osudy. Historii si každý člověk nese v sobě, ať jsou to příběhy děděné z generace na generaci, dědictví či jen fotografie našich předků.
Každý národ má své jizvy, každý národ něco ze své historie skrývá.
Mlčící fontány jsou historickým románem odehrávajícím se v 50. letech ve Španělsku po válce. Přiznám se, že jsem se dějiny o této zemi ve škole neučila, takže mi diktátor Franco nic neříkal. Situace, kterou autorka v knize vykreslila mě opravdu šokovala a několikrát mi z ní bylo do pláče. Bohužel tu nemohu být konkrétnější, ale tyto okolnosti doznívají ve Španělsku dodnes.
Kniha je vyprávěna er formou a po velmi krátkých kapitolách se střídá v ději poměrně velké množství postav se kterými jsem měla zprvu docela problém. Ústředními hrdiny jsou mladý fotograf Daniel, který přijíždí do hotelu se svou rodinou. Jeho pokojskou se stává mladá a krásná Ana, která si drží odstup a je velmi uzavřená. Mezi těmito dvěma brzy vzplane láska, ovšem i když se o této lásce píše v anotaci, není to hlavní motiv příběhu a vše se kolem ní netočí. Naopak, lovestory je zde spíše jen podkresem.
Upřímnost. Ta je nejdůležitější. Když člověk fotí s takovou upřímností jako ty, je to, jako by měl v ruce bouchačku.
Velmi se ztotožňuji s Danielem, který stejně jako my, se ocitá v jiné zemi, kde je mu celý systém záhadou. Pomalu krůček po krůčku odhaluje zákoutí doby a pomocí svého fotoaparátu zachycuje důležité okamžiky doby. Zatímco my jsme celý příběh odhalovali pomocí slov, Daniel pomocí fotografií. Máme tu další zajímavé postavy, které nás přivádějí do sirotčince, kde jsou odložené děti, nebo se dostáváme blíže k býčím zápasům či poznáváme pozadí práce hrobníka. Rozhodně doporučuji si ke čtení vypisovat postavy pro lepší přehlednost. Děj hezky pomalu plyne, takže na zvyknutí si na postavy máte dost času. V samotném závěru se všechny linky pěkně propojí.
Ruta v samotném závěru dokázala překvapit a ač příběh skončil tak, jak jsem chtěla, dokázala mě překvapit a udělat si to po svém.
Mlčící fontány mě velmi bavily. Je to historický román s přesahem, který doporučuji všem i dospělým čtenářům, těm zejména. Oblíbila jsem si autorčino vyjadřování a když jsem si v doslovu přečetla, kolik měla práce s přípravou a ověřováním faktů, smekám pomyslný klobouk.
Existuje kategorie věcí, o nichž se nemluví, jakýsi temný šuplík, kde ve vyhnanství žijí pravdy, jež nelze vyjádřit.
Za poskytnutí reading copy na recenzi moc děkuji Albatrosmedia. Mlčící fontány si zakoupíte na eshopu se slevou!
Žádné komentáře