Recenze - Vše, co jsme si nikdy neřekli

 Tragická ztráta milované dcery a sestry v jedné rodině, kde by měla fungovat více komunikace

Autor: Celeste Ng

Originální název: Everything I Never Told You

Rok: 2014, V ČR: 2023

Počet stran: 272

Nakladatelství: Odeon

Překlad: Jana Kunová

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí... Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí – dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.

Recenze - Vnučka

 Příběh o mezilidských vztazích, odhalování tajemství a mateřství

Autor: Bernhard Schlink

Originální název: Die Enkelin

Rok: 2021, V ČR: 2022

Počet stran: 328

Nakladatelství: Odeon

Překlad: Jana Zoubková

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

V roce 1964 se na festivalu mládeže ve Východním Berlíně do sebe zamilují studentka z Východu a student ze Západu. On jí pomůže utéct, vezmou se. Teprve po její smrti se sedmdesátiletý Kašpar dozví, co mu jeho žena Birgit celý život tajila: před útěkem porodila dceru a nechala ji v NDR. Kašpar udělá to, co ona vždycky chtěla, ale nedokázala – hledá ji. Pátrání se stává cestou do minulosti a setkáním s ranami a jizvami, které zanechala NDR, převrat v roce 1989 a přizpůsobení se Západu. Když dceru najde, žije provdaná v neonacistické národovecké komunitě na venkově. Její čtrnáctiletá dcera Sigrun je šťastná, že do jejího života náhle vstoupil dědeček, stejně jako on má radost z vnučky. Ale jeho svět je pro ni stejně cizí jako ten její pro něj. Může se s ní sblížit?

Recenze - Noc nic nezadrží

 Temný biografický román o tragédiích v jedné rodině

Autor: Delphine de Vigan

Orig. název: Rien ne s'oppose à la nuit

Rok: 2011, v ČR: 2021

Počet stran: 304

Nakladatelství: Odeon

Překlad: Alexandra Pflimflová

Moje hodnocení: ✶✶✶

Noc nic nezadrží – na první pohled „obyčejné“ vyprávění o autorčině matce je ve skutečnosti biografií, rodinnou ságou i autorčinou osobní zpovědí. Delphine de Vigan s obrovskou dávkou citu a upřímnosti vypráví životní peripetie své matky, aniž by se byť jen na okamžik uchýlila k patetickému žalozpěvu. V příběhu hlavní postavy Lucile se střídají sebevraždy, incest, nevěra, smrt a nemoc, které by jistě mnoho rodin položily na kolena. Právě síla, s jakou toto vše autorčina rodina překonává, tvoří ústřední myšlenku románu; moc temnoty je obrovská, ale musíme se jí vzepřít.

Recenze - Barvy loučení

Povídková sbírka oblíbeného německého spisovatele

Autor: Bernhard Schlink

Originální název: Abschiedsfarben

Rok: 2020, V ČR: 2021

Počet stran: 200

Nakladatelství: Odeon

Překlad: Jana Zoubková

Moje hodnocení: ✶✶✶/a půl

Loučení má mnoho tváří. Loučíme se s mrtvými – s rodiči, sourozenci, s milovanou ženou. Loučíme se s přáteli, známými, kolegy.

Pomůže, je-li člověk přítomen umírání? Víme, že se s blízkým člověkem máme rozloučit. Ale tohle vědomí ještě samo o sobě není rozloučením. Rozloučení zařídí jen čas. Barvy loučení tvoří devět povídek, jejichž tématem jsou závažné události nebo momenty ve vztazích, které mají původ v minulosti, ale vyjdou na povrch až po letech. Teprve tehdy nastává rozloučení buď přímo s dotyčným člověkem, nebo s vlastní mylnou představou o něm…

Někdy nás loučení hluboce zasáhne. A někdy nás osvobodí. Nový povídkový soubor Bernharda Schlinka je mistrovským dílem: klade zásadní otázky a neváhá na ně odpovídat.

Recenze - No a já

Další silný příběh od úspěšné francouzské autorky

Autor: Delphine de Vigan

Orig. název: No et moi

Rok: 2007, v ČR: 2021

Počet stran: 176

Nakladatelství: Odeon

Překlad: Alexandra Pflimpflová

Moje hodnocení: ✶✶✶✶/a půl

Lou Bertignakové je třináct let, má IQ 160 a v hlavě mraky otázek. Pozoruje lidi, sbírá slova, provádí různé pokusy, hltá encyklopedie. Dva školní ročníky přeskočila. Ve třídě je nejmladší a nejmenší, ale dělá si největší starosti. Proč ji matka už nikdy neobejme, proč otec předstírá dobrou náladu, proč „jsou věci tak, jak jsou?“ Když se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která zdaleka nemá ani to, co má Lou – střechu nad hlavou, jídlo, rodiče – vezme si na svá bedra víc, než unese. A postupně zjišťuje, jak daleko má realita k reklamním billboardům z ulic a metra. S pomocí nejstaršího spolužáka ze třídy a největšího lempla, který už dvakrát propadl, zato má něžný úsměv a velké černé oči, se Lou vrhne do experimentu, který míří proti osudu... No a já je románem o dospívání, které je podrobeno zkoušce reality. Je pohledem na svět očima předčasně zralého, naivního i jasnozřivého mladého člověka, který se nechce jen tak smířit s během věcí.

Recenze - Stroje jako já

 Dokáže víc milovat člověk nebo robot? Kdo z nich umí být víc bezcitný?

Autor: Ian McEwan

Originální název: Machines like me

Rok: 2019, V ČR: 2021

Počet stran: 360

Nakladatelství: Odeon

Moje hodnocení: ✶✶✶✶/a půl

Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme.

Recenze - Sbohem, přízraky

Když schází odpověď na zásadní otázku, není možné jít dál. 

Autor: Nadia Terranova
Orig. název: Addio fantasmi
Rok: 2018, v ČR: 2020
Počet stran: 216
Nakladatelství: Odeon
Překlad: Monika Štefková
Moje hodnocení: ✶✶✶

Ida se živí psaním fiktivních příběhů do rádia. Před lety se přestěhovala ze Sicílie do Říma, kde žije se svým manželem Pietrem – ten jí poskytuje oporu a něhu, ale z jejich vztahu již veškerá vášeň vyprchala. Teď se vrací do rodného domu, z něhož matka udělala skanzen, aby jí pomohla s prodejem. Stačí překročit práh a znovu se ponoří do traumatické minulosti: když jí bylo třináct, její otec beze stopy zmizel. V 6:16 ráno jednou vstal a odešel navždy. Otec, který není ani živý, ani mrtvý, se pravidelně objevuje v jejích nočních můrách a dokonce se jí začne zjevovat jako přízrak za bílého dne. V dusné atmosféře kulminuje i napětí mezi Idou a její matkou. S vědomím, že každý je přeživším svých vlastních bitev, si přiznává, že přesun do Říma byla pouhá snaha utéct před přízraky, obsesemi a vnitřními démony. S maximálním úsilím je nakonec přemůže – a cestou nazpět symbolicky pohřbí svého zmizelého otce. Její hodinky konečně ukazují 6:17.

Recenze - Vděk

Stará dáma, mladá těhotná ošetřovatelka a logoped, který pomáhá ostatním se slovy a sám nedokáže říct otci pár slov

Autor: Delphine de Vigan
Orig. název: Les gratitudes
Rok: 2019, v ČR: 2019
Počet stran: 160
Nakladatelství: Odeon
Překlad: Alexandra Pflimflová
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶

U nás již dobře známá a oblíbená francouzská autorka Delphine de Vigan ve svém zatím posledním díle Vděk navazuje na předchozí knihu Pouta v jakési zamýšlené volné trilogii věnované různým aspektům mezilidských vztahů. Hrdinkou jímavé, ale i humorné knihy je rezidentka domova pro seniory Michele Seldová zvaná Miška. Svérázná stařenka s duší mladého děvčete paradoxně k tomu, že pracovala jako korektorka v novinách, trpí postupující afázií, poruchou řečových schopností. Ztráta slov, která Miška nahrazuje jinými, je sice zdrojem komických efektů, ale zároveň prozrazuje leccos z její dramatické minulosti: její židovští rodiče byli deportováni a v dětství ji vychovávala cizí náhradní rodina. Miška vnímá svůj celoživotní dluh – vyjádřit těm statečným lidem svůj vděk – a cílí k tomu veškerou svou zbývající energii.

Ian McEwan - nový oblíbený autor?

Ian McEwan | Spisovatel, kterého jsem doposud přehlížela, ale nyní si jeho knihy nemohu než vynachválit

Ahoj všichni,

taky se vám občas stane, že dočtete knihu a najednou máte nutkání se podívat po další autorově knize? A poté zjistíte, že anotace jeho dalších knih neznějí vůbec špatně? Mně se to stalo s Ianem McEwanem. Jeho knihu Pokání mám doma nesmírně dlouho. Chtěla jsem ji přečíst ale z nějakého důvodu jsem ji nezařadila na TBR poličku.