Recenze - 9. listopadu - Knižní přístaviště

Máš jizvy, já taky

Autor: Colleen Hoover

Orig. název: November Nine

Rok: 2015, v ČR: 2021

Počet stran: 336

Nakladatelství: ikar

Překlad: Jana Jašová

Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Od autorky bestsellerů Pravda, nebo lež, Bez naděje, Odvrácená tvář lásky a dalších. Den před odjezdem z L. A. se Fallon seznamuje s aspirujícím spisovatelem Benem. Jejich nezastavitelná přitažlivost vede k tomu, že Fellonin poslední den ve městě stráví společně. Pro Bena je Fallonin život přesně tou inspirací, kterou pro své psaní hledal. Rozhodnou se proto zůstat v kontaktu. Vedou sice oddělené životy a prožívají vlastní vztahy, každý rok v ten samý den se však setkávají. Po nějakou dobu to funguje, až si jednoho dne Fallon není jistá, jestlí jí Ben říká pravdu, nebo si jen realitu vymýšlí tak, aby dosáhl své dokonalé zápletky. Zažijí jedinečnou love story, nebo oba skončí se zlomeným srdcem?

RECENZE NA KNIHY COLLEEN NAJDETE ZDE

POSTAVY:

Fallon - žila svůj Hollywoodský sen, než málem zahynula při požáru ze kterého jí zbyly jizvy, řídí se radou svou mamky, že si má nejprve prožít nějaké dobrodružství než se zavázat

Ben - náhodou zaslechl rozhovor Fallon a jejího táty a rozhodl se jí pomoct

OBÁLKA:

Jsem nadšená, že máme oficiální obálku, která se dokonale hodí k příběhu a navíc je jednoduchá ale zajímavá. Sice mě mrzí, že už Colleen nevychází v paperbacku, a rozdělují se mi tak knihy na dvě poloviny, ale jsem ráda, že se k nám dostal překlad starší knihy.

MOJE HODNOCENÍ:

Colleen Hoover je moje oblíbená autorka a mě těší, že se každý rok můžu ponořit do jejího nového příběhu. Na konci loňského roku jsme se dočkali překladu její starší knihy, která sklidila ve světě velkou oblibu. Nyní, po dočtení naprosto chápu vlnu pozitivních ohlasů.

Nikdy nenajdeš sama sebe, když se předtím ztratíš v někom jiném.

9. listopad je příběh ve stylu filmu a knihy Jeden den (ještě jsem neviděla ani nečetla), přesto ač se jedná o známou až klišoidní zápletku mě kniha naprosto pohltila. Je to zkrátka Colleen, která udělá z něčeho známého zcela novou záležitost. Colleen píše nejčastěji romány z žánrů new adult a young adult a upřímně, tento bych zařadila někam mezi. Hrdinové jsou na začátku velmi mladí, dospívají postupně. A právě proto by se kniha měla líbit širšímu publiku. Ke knize vznikla i původní píseň November 9, která je naprosto dokonalá.

Tato kniha má nejméně postav ze všech Colleených knih, nejvíce se věnuje hlavním hrdinům a opět je vyprávěna z pohledů jak Fallon, tak i Bena. Hrdinové se seznámí 9. listopadu a domluví se, že se jednou za rok, ve stejný den, budou setkávat. Bez toho, aby na sebe měli jakýkoliv kontakt. A my sledujeme jejich setkání po roce, kdy se z jejich úst dozvídáme, co se celý rok v jejich životech odehrálo.

Když najdeš lásku, držíš se jí. Popadneš ji oběma rukama a uděláš, co můžeš, abys ji nepustila. Nejde se k ní otočit zády a předpokládat, že na tebe bude čekat, kdes ji nechala, dokud na ni nebudeš připravená.

Na začátku příběhu jsou Fallon a Ben jen osmnáctiletí teenageři, kteří věří v iluzi jednoho dne, ale postupně jak stárnou začínají chápat, že život a sen jsou dvě odlišné věci i napříč lásce. Mezi Fallon a Benem vznikne během pár hodin opravdu silné vzplanutí, a na to, že se hrdinové vidí třetí den se milují tak, jako by se denně setkávali. Myslím, že kdo podobný cit nezažil to nedokáže pochopit a přijde mu nepředstavitelné se tak rychle zamilovat. Chápu tu i tu stranu. Protože kromě citu v Benovi a Fallon má určitou roli i představivost, která si druhého v době jeho nepřítomnosti může idealizovat.

Říká se, že nemáš soudit knihu podle obálky, ale co když už ses začetla a na obálku se zatím nepodívala? A když se ti to uvnitř knihy fakt líbí? Než ji zaklapneš, veříš tomu, že se ti bude líbit i obálka. Protože kdo by chtěl mít doma na poličce úžasnou knížku schovanou pod příšernou obálkou?

V polovině knihy jsem měla chvílema pocit, že čtu knihu od Nicholase Sparkse, jak mě dojala životní cesta hrdinů. Ovšem následujícím rokem přišel další zvrat, který upřímně, kdyby se nestal, byla bych spokojenější. I přesto ale knize nemám co vytknout. Opět jsem se u knihy zamilovala i si nechala zlomit srdce. Ovšem finální rozuzlení ukázalo příběh ze zcela jiného soudku. Ukázal, jak se všechno propojilo. A k tomu dokonalé spojení s britským básníkem Dylanem Thomasem, který skutečně zemřel 9. listopadu roku 1953. Od tohoto autora ale bohužel v současné době nejde zakoupit žádný český překlad, možná jedině antikvariát.

Vždycky se snažím připomínat si, že všichni máme jizvy. A spousta z nich je horší než moje. Jediný rozdíl je v tom, že tyhle jsou vidět, a u většiny lidí ne.

9. listopad je další návyková srdceryvná lovestory, která vám zlomí srdce. Jedná se o mou desátou přečtenou knihu od autorky a zdaleka ne poslední. Prožijte s hrdiny jeden den v roce po dobu šesti let.