Má sbírka Jane Eyre #1

Některé lásky nejsou na první pohled ale přicházejí pozvolna

Ahoj čtenáři,

po dlouhé době jsem se rozhodla pro sepsání nerecenzního článku. Tentokrát zaměřený na mou velkou knižní lásku - Janu Eyrovou. O tom, kdy jsem této knize podlehla, že to nebyla láska od první stránky, ale že jsme spolu chvíli vztah budovali. A samozřejmě i o sbírce vydání, které vlastním. Udělejte si čaj a pohodlně se usaďte, článek plný fotografií začíná.

❤❤❤

Čím začít? No tak třeba, psal se rok 2012 a já se pustila do povinné četby v rámci maturitní přípravy. Maturita mě čekala až za rok, takže jsem neměla zas tak mnoho času. Z knihovny jsem si půjčila Janu Eyrovou, od které jsem vlastně nic nečekala. Mojí srdcovkou byla Pýcha a předsudek. Do Jany jsem se pustila ale nebavila mě. Vlastně mě dost vytáčela. Prvních sto stran se odehrává v dětství hrdinky, které bylo hodně bolestivé. Jana neměla rodiče a její teta spolu s jejími dětmi jí dělali učiněné peklo na zemi. Pohodu a radost nenašla ani v internátní škole.

Mladá Fronta z roku 1954, překlad: Jarmila Fastrová

Prvních sto stran jsem myslela, že tu knihu snad nezvládnu přečíst. Na mou obranu jsem v té době vůbec nečetla. Možná knihu za rok, ale v té době jsem byla dítě počítače a Photoshop mi byl milejší než čtení. Knihu jsem nečetla na jeden zátah. A pak Jana vyrostla, opustila internát a vydala se osudu vstříc. Dostala se do Thornfieldu, kde začala pracovat jako vychovatelka. Tato část knihy mě začala nějak bavit. Ale stále jsem nebyla zamilovaná. Ale najednou jsem tu knihu ráda vyhledávala. A pak nastal zlom. Ona osudná chvilka, kdy si Jana zavazuje tkaničku u boty, narovná se a pohlédne panu Rochesterovi tváří v tvář. V té chvíli mé srdce a duše zaplesala. A stejně, jako hrdinové knihy, i já nalezla své zalíbení.

Od té chvíle se mi kniha stala nejmilejší společností a přečetla jsem ji jako lusknutí prstu rychle. Asi se tedy nedivíte, že jsem pak na svojí mamince vyprosila i vlastní výtisk. Janu jsem od té doby četla několikrát. Začátek jsem si už více oblíbila, s věkem čím dál víc prožívám utrpení své oblíbené hrdinky jinak. Ale nejraději mám samozřejmě okamžiky s panem Rochesterem.

Mladá Fronta z roku 1954, překlad: Jarmila Fastrová

Má láska k Janě Eyrové nebyla nijak okamžitá, pomalu jsme si na sebe museli zvykat a najít si k sobě cestu. A pak přeskočila jiskra a já jsem od té doby knize věrná. Dodnes si pamatuji pocity z prvního čtení, a vím, že tuhle lásku nikdy neztratím.

A tak se nějak stalo, že jsem si ráda pořídila další a další vydání své milované knihy. Níže vám na fotkách ukáži všechny vydání, které jsem v době přípravy článku nashromáždila. Časem napíšu nový článek s dalšími verzemi. Vlastním také anglickou nebo zkrácenou verzi první části či anglickou ilustrovanou miniverzi, ale ty jsem v době focení buď neměla, nebo jsem na ně zapomněla. Knihu mám česky v pět vydáních od třech překladatelů.

Jaká je vaše nejmilejší kniha a jaká byla vaše cesta k ní? Co vy a Jana Eyrová?