Vychovali ji jako jeho největší slabost. Nikdo ale nepočítal s tím, že se do všeho zaplete láska
Autor: Jennifer L. Armentrout
Originální název: A Shadow in the Ember
Název série: Žár těla a ohně
Pořadí: #1
Rok: 2021, V ČR: 2023
Počet stran: 616
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Zdík Dušek
Moje hodnocení: ✶✶✶✶✶
Dráždivý příběh první Panny ze světa bestsellerové série Z krve a popela.
Smysl existence Serafeny Mierelové byl dávno určen jejími předky: musí se obětovat prvotnímu bohu smrti. Tak zní oficiální verze, o které ví každý obyvatel království Lasanie. Jenže Serin skutečný osud je jiný – není pouze před světem izolovanou Pannou, ale i vražedkyní s posláním prvotního boha smrti Nykta zabít. Jeho svůdný dotek v ní zažehne zakázanou vášeň. Sera ale nemá na výběr, její život je odsouzen k zániku. Ledaže by se stalo něco naprosto nepředvídatelného…
POSTAVY:
Serafena - odmalička byla vedena ke splnění úkolu - musí se obětovat prvotnímu bohu smrti
Šed Ash - prvotní bůh smrti, který Serafenu odmítl
OBÁLKA:
Série Z krve a popela a Žár těla a ohně pocházejí z jednoho universa, proto jsou si i jejich obálky velmi podobné. Mně osobně se líbí, ale je pravda, že vidět je všechny pohromadě může být pro někoho matoucí.
Zaujala jsi mě, a to jsem nečekal. Ani jsem nechtěl. Ale u toho jezera jsi byla jen Serafena. A já jsem byl jenom Šed. Neexistovala žádná dohoda. Žádné povinnosti. Zůstala jsi tu, protože jsi prostě chtěla. Já jsem tu zůstal, protože jsem chtěl já. Nechala jsi mě, abych se tě dotýkal, protože jsi chtěla, a ne protože bys měl pocit že musíš. Asi jsem ti to mohl říct, ale... užíval jsem si tvou společnost. A nechtěl jsem, aby to skončilo.
MOJE HODNOCENÍ:
Před rokem a kousek jsem přečetla první díl Z krve a popela a série se mi líbila, ač nebyla pro mě tak dokonalá, jak pro ostatní. Když vyšly další dva díly, jejich čtení jsem stále odkládala. Ale pak se mi do rukou dostala Ve stínu popela se slovy, že tady je naprosto skvělá hrdinka, která mě nebude vytáčet jako Poppy, děj se pořád posouvá a samozřejmě i slova, že kdo má rád erotiku, zde si přijde na své, na mě měly dopad.
Z nutnosti jsme se líbali a bylo to příjemné... No dobře. Bylo to víc než jen příjemné a obávala jsem se, že budu všechny budoucí polibky poměřovat s tímhle, ale nic z toho nevysvětlovalo ten prapodivný pocit, že bych od něj neměla odcházet.
Ve stínu popela je první díl tuším (zatím) plánované trilogie, která předchází právě sérii Z krve a popela. Není nutné mít přečtenou první sérii, můžete do této vstoupit s tím, že Z krve a popela vůbec nebudete číst. Když porovnám samotné první díly těchto dvou sérií, tak je to pro mě jako nebe a dudy. Ano, máme tu u obou hrdinky Panny, které mají být obětovány pro záchranu světa, máme tu stejný svět, a silnou romantickou linku. Přesto ale Ve stínu popela je o hodně lepší než její starší sestra. Osobně mi přijde, že autorka napsala příběh Poppy na kterém se rozepisovala a zkoušela něco podobného, a až potom se pustila do příběhu Serafeny, který mě zcela pohltil.
Žár těla a ohně nastartovala naprosto skvělým prvním dílem, který je plný akce. Serafena je hrdinka, kterou si naprosto zamilujete. Je odvážná, prostořeká, nebojácná, a pokud má v ruce dýku, nebojí se ji použít. Zároveň to není žádná křehká květinka, nevinná panna, nebo hrdinka, které byste nejraději nafackovali. Naopak. Sera je po dlouhé době výborně napsaná hrdinka, která se setká s Nyktosem, a mezi oběma to začne neuvěřitelně jiskřit.
Já nepotřebuji dýku, a nejsem lady."Asi ne, když uvážíme, že jsi nahá v jezeře s cizím mužem, kterého jsi při prvním setkání kousla do rtů, a že jsi viděla nahá záda mnoha námořníků. Jenom jsem byl zdvořilý."
Když jsem před lety četla Dvůr mlhy a hněvu, kterému jsem naprosto propadla, myslela jsem si, že už nikdy nebudu číst nic podobného, co mě natolik pohltí, a zároveň to bude mega bichle, kterou budu jen těžko odkládat. Tehdy přišla studená sprcha v podobě třetího dílu. Ve stínu popela zhruba od poloviny se nesl v duchu dvojky Dvorů, ale ne že by se jednalo o nějakou kopii, jen se to neslo v tom duchu a mě to neuvěřitelně bavilo. A milé dámy, pokud se pustíte do čtení, připravte se na opravdu žhavé scény.
Vím přesně, co jsi cítila tehdy i co cítíš teď. Tvoje zlost je žhavá a kyselá, ale tvoje nevíra je chladná a trpká. Připomíná mi mražený citron. A ještě něco dalšího.
Jennifer L. Armentrout se v poslední době hodně rozepsala. Nejen, že zvládne za rok napsat několik knih, její nové série jsou stále větší bichle. Ve stínu popela to ale naštěstí nebylo na škodu. A co je lepší, dokáže překvapit. Ač by se dalo říct, že už toho bylo o vílách a bozích napsáno hodně, jí se to povedlo překonat. Některé věci v knize jsou vám hned jasné. Například milostná linka je očekávaná od první strany, ovšem těch zvratů a zápletek, které vymyslela? Autorce se povedlo mě velmi překvapit, a to nejednou.
Ve stínu popela je plná bojových scén, akčních a krvavých momentů. Hned na začátku jsme svědky zabití dítěte, což se musím přiznat, že v mém stavu mě dost zasáhlo. Nicméně naštěstí to nebylo napsáno moc dopodrobna, a autorka se pak zabývala jinými věcmi. Ale rozhodně se připravte, že tu krev cáká, postavy umírají, objevují se tu různá stvoření a nebezpečí. V knize jsem si zamilovala scénu u jezera, která je v první čtvrtině knihy.
Láska je zbytečný a nebezpečný risk.
Knihu jsem včera dočetla, a popravdě nevím co budu se svým životem do podzimu, kdy vyjde druhý díl v češtině, dělat. Na konci se objevil další zvrat, a já nutně potřebuji další díl. Nutně.
V žádném případě ti nemůžu věřit. Musím pochybovat o každé tvé myšlence nebo činu. Celý život tě vedli k tomu, aby ses stala vším, co podle tebe chci. Byla bys jenom prázdná nádoba, nebýt té jiskry života, kterou v sobě nosíš.
Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Marti a Albatrosmedia. Ve stínu popela zakoupíte na e-shopu se slevou!
Žádné komentáře