Recenze - Rodinné povídky

Okamžiky, které všichni moc dobře známe

Autor: kolektiv autorů (Mornštajnová, SOukupová, Dvořáková, Urban atd.
Série: Povídky
Pořadí: #2 (nenavazuje, jedná se o cyklus)
Rok: 2019
Počet stran: 144
Nakladatelství: Listen
Moje hodnocení: ✶✶✶✶

Antologie povídek nejlepších současných českých autorů – tentokrát na téma „rodina“. Jiřina soudí, že muži jsou ubožáci a bylo by nejlepší obejít se úplně bez nich. Jenomže aby dosáhla toho, po čem nejvíce touží, muže potřebuje. Ani v rodině malé Emy tatínky nenajdeme – jak ten její, tak maminčin bydlí totiž stejně jako Ježíšek v nebi. U Svačinových je tomu přesně naopak, tam hraje prim pánské pohlaví. A rybaření. Tři muži jsou hlavními postavami také následující povídky a i oni berou své ratolesti na dovolenou. Dopadne to ovšem… všelijak.

OBÁLKA:

Obálku a grafickou úpravu sbírky má na svědomí Tereza Lukešová. Chaos bot na obálce se skvěle hodí k námětu. Každá povídka dostala i vlastní malou ilustraci a je oddělena tmavou stranou s citátem z povídky. Tleskám. 

MOJE HODNOCENÍ:

Já a povídky se nemáme příliš v lásce, ale tu a tam se najde příjemná výjimka. Rodinné povídky mě zaujaly jak svým formátem a obálkou, ale především námětem o rodině. Navíc jednotlivé povídky napsalo celkem 8 známých a oblíbených českých autorů. Takže jsem opravdu nemohla odolat. 

Kniha obsahuje postupně tyto povídky: 

Dům na úbočí, Tučňáci, Return Magic, Ema má babičku, Prut, Svatej tejden!, Morče, Princezna domova

Rodinné povídky otevírá svou povídkou rovnou Alena Mornštajnová, od které jsem letos přečetla její novinku Tiché roky, kterou si mě získala. Dům na úbočí představuje příběh o ženě Jiřině, která celý svůj život touží po vlastním domově a vlastních pravidlech. Celá povídka je vyprávěna ve dvou časových rovinách a na tak malém rozsahu mě opravdu dost zasáhla. Za mě asi nejlepší povídka z této knihy. 

Povídka tučňáci vychází z rodinného chaosu. Sama jsem ze tří dětí, takže v našem dětství a výletech především byl vždy chaos. Bohužel mě ale i přes věrohodnost příběhu povídka příliš nezaujala a řadí se spíše k těm slabším. Ale naprosto nejslabší mi přišla povídka od Miloše Urbana Prut. 

Return magic je asi nejvíc dojemná povídka této knihy. Smutná zápletka, postižené dítě.. u této povídky jsem se musela velmi snažit, abych se nerozbrečela. 

Jak už z názvu vypovídá, Rodinné povídky se zabývají rodinnou a vším, čím je spjata. To mají sice všechny povídky společné, ale každá se zabývá trošku jiným rodinným poutem - mateřskou láskou, partnerskou láskou, sourozeneckou atd. Objevuje se tu nejen pozitivní strana rodiny, ale také chaos a zármutek, který k tomuto poutu patří. Nechybí ani náhled do dětské duše, která vše vnímá jinak, s mírou fantazie než dospělí. 

Bylo krásné sledovat, jak osm českých autorů dostalo stejné zadání a každý se s tím popral po svém. Pokud bych měla hodnotit každou povídku zvlášť, využila bych všechny stupně hodnocení. Takto souhrnně uzavírám se čtyřmi hvězdami, neboť mě povídky Dům na úbočí a Return magic velmi zasáhly. 

Celou dobu si myslela, že ona je tou lovkyní a Zdeněk obětí, ale najednou zjistila, že naletěla. Nebyla žádná mucholapka, byla moucha, která jim skočila na lep. 

Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Radkovi a Euromedii. Rodinné povídky ulovíte na stránkách Knižního klubu se slevou!