Největší showman - filmová recenze

Lidé připravte se, přichází největší show vašeho života!

zdroj: Červený koberec

Originální název: The Greatest showman
Délka: 105 minut
Scénář: Jenny Bicks, Bill Condon
Režie: Michael Gracey
Rok: 2017
Moje hodnocení: ♫♫♫♫♫

Anotace:

Phineas Taylor Barnum je vizionář, jehož upřímné nadšení je naprosto nakažlivé. A to i v časech, kdy jeho nezlomný optimismus a energie jsou jediným bohatstvím, které zrovna má k dispozici. Barnum začíná svou životní cestu vedoucí až k hvězdnému úspěchu s naprosto prázdnou kapsou, za to však s hlavou plnou fantastických nápadů. Díky nim vytvoří a postupně sestaví fascinující show zaplněnou úžasnými žongléry, tanečníky, akrobaty, vousatými zpěvačkami, nejsilnějšími, nejmenšími i nejvyššími muži. Z jeho představení se navzdory mnohým předsudkům stává celosvětová senzace. A Barnum úspěch své show dokáže náležitě podpořit pomocí do té doby nevídané reklamní kampaně, která mu vyslouží označení „princ humbuků“ a jeho jméno se stává synonymem pro pořádně nafouknutou propagaci.(csfd.cz)

MOJE HODNOCENÍ:

Často nepíši filmové recenze, ale pro tentokrát jsem musela udělat výjimku. Největší showman totiž není obyčejným filmovým počinem, ale za mě jeden z nejlepších filmů a muzikálů, které jsem za svůj život viděla! 

Viděla jsem filmový trailer a na film jsem se chtěla podívat, ovšem nedonutil mě jít na něj do kina. Jenže pak jsem si pustila filmový soundtrack. K filmu mě tedy přivedla nesmírně úžasná hudba, která je v celém filmu zcela dokonalá. Nejprve jsem si zamilovala písničku This is me, potom Rewrite to the stars a pak to jelo jako po másle tak, že jsem si nedokázala vybrat a musela skladby poslouchat stále dokola. 

Klobouk dolů před Hughem Jackmanem, který předvedl naprosto luxusní výkon. Jeho hlasivky sahají až do nebe a díky tomu nám předvádí neskutečné výkony - od šeptavých tónů až k těm vysokým. Hugh patří mezi mé oblíbené herce, ale zpívat jsem ho viděla a především slyšela poprvé. Velmi se mi líbilo jeho ztvárnění principála, zamilovaného,okouzleného a naopak ztrápeného muže. Jeho výkon by si zasloužil ocenění. 

Jelikož se jednalo o muzikál, obávala jsem se, že se ve filmu bude stále zpívat. Ano, písní je tam hodně, pár se jich tam objevuje častěji (v různých tempech) ale troufám si říct, že je to vyrovnané se slovy. 

Už první minuty filmu jsem si neskutečně užívala. Největší showman totiž začíná hned první velkou skladbou celého soundtracku, a to The Greatest show. Opravdu tleskám za skvělý úvod. 

V cirkuse sice účinkují zvláštní lidé, ale jejich představení nijak nevidíme. Ani jedno vystoupení ve filmu nespatříme. Na jednu stranu mě to mrzelo, na druhou stranu nám naopak předvedli neskutečné hudební představení, na které ještě dlouho nezapomenu.  

Film podle skutečných událostí vyprávěl životopis muže P. T. Barnuma a jeho prvního cirkusu. Mrzelo mě, že se v závěru titulek neobjevila nějaké informace, aby dali jasně najevo, že se jednalo o film inspirovaný realitou.

Mínus, který musím vytknout, ale nepatří autorům filmu, nýbrž českému překladu. "Miliáda" snů je proboha co? A million dreams z čehož to bylo přeloženo mě trhalo očima. A to nejen to. Chápu, že především texty písní se musí hůře překládat, ale toto bylo i na mě moc. 

Celkově film hodnotím plným možným hodnocením. Jeho sledování jsem si užila a poprvé v životě jsem zažila, že by po odehrání snímku lidé v hledišti začali tleskat. Slyšela jsem ohlasy o slzách, osobně jsem nebrečela ale byla jsem nadšená a mé srdce zapleskalo. Tohoto chci víc!