Recenze - Bez dechu

 Nové dramatické contemporary young adult z pera oblíbené autorky knihy Všechny malé zázraky

Autor: Jennifer Niven
Orig. název: Breathless
Rok: 2020, v ČR: 2021
Počet stran: 392
Nakladatelství: Yoli
Překlad: Jana Rajnyšová
Moje hodnocení: ✶✶
Claudine Henryová měla na poslední léto před nástupem na vysokou velké plány – trávit čas se svou nejlepší kamarádkou, podniknout životní road trip a možná si vyrazit s Wyattem Jonesem. Místo toho ale musí napravovat spoušť, kterou doma napáchal její táta, když se rozhodl, že od nich odchází. Ze dne na den se tak Claudine se svou zničenou matkou musí odstěhovat na místo, kde není ani signál, ani šance na letní románek. Dokud ovšem nepotká Jeremiaha. Je svobodomyslný, záhadný a pohledný… Jejich vzájemná přitažlivost je okamžitá a silná. Oba však ví, že ať už je mezi nimi cokoli, se závěrem léta to skončí...

POSTAVY:
Claudine - ukončuje střední školu a zjišťuje, že se jejím rodičům rozpadá manželství
Jeremiah - potkává se s Claudine, je tajemný a nechce toho o sobě moc prozrazovat
Saz - nejlepší kamarádka Claudine, je lesba

OBÁLKA:
Jsem moc ráda, že má kniha původní obálku, protože i hezky ladí k ostatním knihám od autorky. 

Proč mají některé lásky jen omezenou životnost a jiné trvají věčně?


MOJE HODNOCENÍ:
Knihy od Jennifer Niven jsou velmi oblíbené a chválené. Z její young adult tvorby již vyšly Všechny malé zázraky a Tíha vesmíru. Obě knihy mám už dlouho doma s chutí si je přečíst, jen ten čas nevycházel. Ale její nejnovější knihu jsem stihla přečíst krátce po vydání.

Bez dechu je young adult contemporary plné hrdinčiných myšlenek. Claudine je teenagerka, která se těší na vysokou ačkoliv to znamená, že odejde ze svého prostředí a odloučí se od své nejlepší kamarádky. Už toto je pro ni opravdu náročné a na to se ještě dozví, že její otec odchází od rodiny. Kromě toho, že se jí hroutí život musí ze dne na den změnit své plány na léto a musí odjet na bohem zapomenuté místo bez připojení k internetu

Mám toho tolik co říct a zároveň nemám co říct, dívám se na tu hromádku s mou knihou, jako by to byla dávno zapomenutá milovaná osoba, připojená k ventilátoru.

Claudine to nemá vůbec jednoduché, naprosto chápu, že se hroutila. Její myšlenkové pochody jsou také jeden velký zmatek, který si začne vynahrazovat tělesnou touhou. Není to láska v pravém slova smyslu, nebo možná ne jen z počátku. Bez dechu je plné sexuálních narážek. Claudine zpočátku velmi řeší své panenství, čte si o něm v knihách, mluví o něm s kamarádkou. Ovšem i přesto, že o svůj věneček zatím nepřišla, už si s chlapci trošku podováděla. 

Ovšem nechci, abyste tuto knihu brali jako knihu ve které je sex podstatou, protože to mu tak není. Hrdinka je zoufalá, její svět se zhroutí jako domeček z karet, a dívka najednou neví co by. Je zraněná a snaží se se vším porvat co to jen jde. Kniha je psána z jejího úhlu pohledu a často se z jejích myšlenek dozvíte, co by v danou chvíli řekla, a vzápětí odhalíte, že to řekla jen ve své mysli a ve skutečnosti se zachovala velmi sofistikovaně. 

Nesmíš potlačovat pláč. Pokud budeš skrývat slzy, tak možná nakonec vyjdou ven jako hněv, nebo něco ještě mnohem horšího.

Jedná se o velmi silný příběh, ale osobně musím říct, že jsem čekala asi víc. Začátek příběhu je velmi silný a slibný, ale potom děj tak nějak stagnuje a neposouvá se dál. Závěr mi také přišel víceméně ukončený bez nějakého většího významu. Autorka by mohla dále pokračovat, ale i nemusela. Kniha je rozhodně určená pro náctileté ale je vhodná i starší čtenáře. 

V knize jsou opět gramatické chyby, ale co mi asi nejvíce vadilo, byla neustálá podlaha. V knize se píše, že hrdinka ztratila podlahu pod nohama, ale jak jistě víte, správně by mělo znít ztratit pevnou půdu pod nohama. Tato fráze se v knize vyskytuje třeba dvacetkrát. A hledání podlahy ve větě mi opravdu lezlo na nervy asi i víc, než nějaká ta jiná chybka. 

Lidi dovedou být opravdu dobří v tom, že ukazují jenom to, co sami chtějí, abychom viděli. 

Sečteno, podtrženo bohužel jsem od knihy čekala víc. I přesto knize ale nemohu odepřít silný příběh, reálně popsanou hlavní hrdinku. 

Kam jde láska, když umře? 
Nebo čeká na recyklaci.
Recyklovaná láska. No, teď mám o čem přemýšlet. Nevím. Možná je taková láska ještě silnější, protože je stvořená ze všech těch různých druhů lásky, ze všech těch částí, které přežily. 


Za poskytnutí knihy na recenzi moc děkuji Euromedii. Bez dechu ulovíte na stránkách Knižního klubu a Luxoru se slevou! 

Žádné komentáře

Albatros