středa 20. prosince 2017

Recenze - Možná jednou

Hudba slyšitelná pouze srdcem




Autor: Colleen Hoover
Orig. název: Maybe someday
Pořadí v sérii: #-
Rok: 2014, v ČR 2017
Počet stran: 392
Nakladatelství: Yoli
Moje hodnocení: ✶✶



Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…





Další příběh z pera oblíbené young adult autorky. Tentokrát Colleen Hoover vybrala neobvyklého hrdinu. Neslyšící Ridge je milý, hezký a k tomu krásně hraje na kytaru. Skládá vlastní hudbu pro kapelu svého bratra. Od dětství neslyší ale ke vší své výjimečnosti navíc vůbec nemluví. 

Hlavní hrdinkou je sympatická Sydney, která má hned v úvodu smůlu když nachytá svou spolubydlící se svým přítelem. Okamžitě se se svým přítelem rozchází a odchází z bytu s kufrem nejnutnějších věcí. Ten den má Sydney narozeniny, hustě prší a ona si navíc nechala v bytě svou kabelku s doklady i penězi. Trochu si začíná uvědomovat svou smůlu, když k ní najednou přichází mladý dívka a odvádí si ji k sobě domů. Není to jen tak někdo ale spolubydlící Ridge, která od něj dostala jasné pokyny. 

Sydney ze zoufalství přijímá Ridgeovu nabídku. Ridge je totiž její soused, se kterým se Sydney seznámila před několika týdny, když potají naslouchala jeho hudbě. Posléze zjistila, že nebyla až tak nenápadná, jak se domnívala. Jelikož byl Ridge velmi bystrý, všiml si, že si Sydney na jeho hudbu něco zpívá a požádal ji o texty. Sydney si pobrukovala slova, která ji k melodiím seděla a ani na okamžik si nepomyslela, že by si toho Ridge mohl všimnout. Nejprve se zdráhala ale potom souhlasila a jeden text mu poslala. 

Ridge i jeho bratr byly z textu nadšení a Ridge nabídl Sydney spolupráci. Pomůže mu napsat text k jeho hudbě a za to u něj může bydlet jak dlouho bude potřebovat. Sydney, která nemá jinou možnost přijímá. Navíc jí je soužití s Ridgem víc než příjemné. 

Kromě Ridge a Sydney v bytě bydlí také Warren, což je nejlepší kamarád Ridge, který ovládá znakovou řeč a hlavně je to velký vtipálek a je zamilovaný do jejich protivné spolubydlící Bridgette. Sydney se cítí spokojeně, ráda s Ridgem tráví svůj čas a dotváří to, co on začal. Jenže se mezi nimi začíná tvořit něco silnějšího, než oba kdy chtěli. Ridge má totiž přítelkyni, dívku, která také skoro neslyší.


POSTAVY:
Sydney - v den svých narozenin se jí zhroutil život jako domeček z karet, U Ridge nachází nový domov
Ridge - od dětství neslyší, naučil se vnímat hudbu jinak, než všichni ostatní
Maggie - přítelkyně Ridge
Warren - nejlepší kamarád Ridge


OBÁLKA:
Původní obálka je daleko hezčí, než kterou Yoli převzalo z Norska. Česká obálka by mi seděla více k nějakému příběhu z druhé světové války například. Ovšem když knihu rozevřu a podívám se na celý přebal (i se zadní částí) tak se mi líbí více, než jen přední strana.

FILMOVÉ HODNOCENÍ:
-




MOJE HODNOCENÍ:
Má třetí kniha od autorky, kterou všichni vychvalují, mě potěšila. Líbila se mi nejvíce z těch knih, které jsem od ní četla, ale trochu mě zklamal konec.

Colleen vytvořila jemný příběh o hudbě a lásce, která je od první vteřiny zakázaná. Ridge je neobvyklý hrdina, který neslyší a přesto dokáže skládat neskutečně nádhernou hudbu. Velmi se mi líbilo toto spojení, které je opravdu velmi netradiční až nereálné. Ridge se jako hlavní hrdina choval opravdu ušlechtile. V okamžiku, kdy se zamiloval do Sydney a přiznal si to, pochopil, že se od ní musí držet dál. Jenže srdci se nedá jen tak poroučet. Oba zamilovaní se snažili se svými city bojovat.

Ze Sydney se nestala žádná potvora, která poté, co odhalila nevěru svého dlouholetého přítele se svou nejlepší kamarádkou, nijak nezahořkla na život ani na lidi.

První kapitola byla z pohledu Sydney, kde jsme byli svědky netradičního prvního seznámení s Ridgem. Poté se jejich vztah vyvíjel stejně ladně, jako hudba, kterou společně vytvářeli. Celá kniha je obohacena texty písní, které si můžete sami poslechnout.

Možná jednou je vyprávěno ze dvou úhlů pohledů, což mě velmi bavilo, protože mi to umožňovalo vidět příběh více očima.

Ovšem závěr mě velmi zklamal. Colleen to napsala až příliš pohádkově, takto to v životě ale nefunguje. Kdyby to autorka vše za hrdiny nevyřešila sama, kniha by pro mě byla jistě zajímavější.


"Vůbec nepochybuji o tom, že se k sobě perfektně hodíme. Každý z nás by perfektně zapadl do života toho druhého. To naše životy nejsou perfektní pro nás."


2 komentáře:

  1. Moc pěkná recenze:) Na knížku se chystám, tak doufám, že se mi bude líbit :) Přeji krásné Vánoce a svátky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! určitě dej vědět, jak se ti kniha líbila :-) Také přeju dodatečně krásné Vánoce :-)

      Vymazat